Kterak Simon elektřinu montoval

14. září 2017 v 13:36 | Janah
Když jsme bydleli ještě v pronajatém domě, tak se majitel rozhodl, že nám na okna namontuje markýzy. A to ne jen tak ledajaké, ale automatické, co se samy vysunou, když na ně slunko zazáří.

Když nastal den D, dostavili se nejprve montéři, a markýzy upevnili nad tři jihovýchodní okna, popili nabídnutou kávu a oznámili mi, že elektřinu montuje jiná firma, co dorazí vzápětí.

Vzápětí zazvonilo u dveří jakési sotva čtrnáctileté dítě, co prohlásilo, že jde na tu elektriku. No, musela jsem mu věřit, přijelo autem samo, tak vlastnilo řidičák, a tedy nejméně osmnáct let k tomu. Simon, jak se představil, se vydal na obhlídku domu, a kudy že by se ta elektřina dala nejlépe vyvést? Hodinu coural sem a tam, nezouval si boty, nechával dveře za sebou otevřené (venku sotva 13°C) a mnul si bradu. Když hrozilo, že bude mít v bradě novou rýhu, dveře urvané kliky a já angínu, rozhodla jsem se zakročit. Nabídla jsem mu dvě možnosti kudy elektřinu k markýzám vyvést - buď přes střechu, nebo otvory po starých manuálních markýzách. Po půlhodinovém nebezpečném balancování na trámech střechy si nakonec zvolil variantu B. Oddechla jsem si.


Uzavřela jsem všechny dveře, uvařila si čaj a usadila se k počítači, těšíc se, že si užiju chvíli u čtení blogů, zatímco bude montovat. Neužila. Simon strčil hlavu do místnosti s tím, že potřebuje plány domu s nákresy elektrického vedení. Ty jsem pochopitelně neměla; takže prý půjdeme do sklepa a budeme zkoušet. Nabídla jsem mu, že zavolám, až nebude dotčená zásuvka pod proudem, ale asi tušil, že jsem si ještě před chvílí představovala, jak dostává takovou (docela malinkatou) ránu, aby se mu konečně rozsvítilo, takže si, mně nedůvěřuje, na zásuvku namontoval takové udělátko, co mu mělo pískáním oznámit, že je zásuvka neaktivní. Trvalo mu to "pouhých" patnáct minut...
Poté jsem asistovala u vyšroubovávání a zašroubovávání pojistek (ano, většina domů tu má staré dobré porcelánové pojistky z dob krále Klacka), je celkem příznačné, že udělátko zapískalo až u té poslední.

Tu pohlédl Simon na hodinky (dvanáctá odbila) a zeptal se, zda tu mám mikrovlnou troubu. Odvětila jsem, že bohužel nikoliv. A na co že ji potřebuje? zeptala jsem se, připravená na přednášku o nejmodernějších technologiích v elektrikářském řemeslu.- Na ohřátí oběda, zazněla stručná odpověď. Nabídla jsem mu, byť poněkud zaskočena, že snad mohu ohřát oběd na konvenčním sporáku. - Není třeba, odvětil a zmizel v autě. - Asi bude to bude jíst studené, pomyslela jsem si. Leč daleko jsem byla od pravdy - Simon po chvíli vkráčel do kuchyně s obrovskou krabicí, z ní vytáhl mikrovlnku, nainstaloval ji, ohřál si oběd (guláš tu byl pak cítit ještě několik dní) zasedl ke stolu, vytáhl svůj příbor, odšrouboval uzávěr z lahve mléka a pustil se do jídla. To vše se odehrálo v naprostém tichu (já ještě nepopadla dech).


Po hodince, když už zase mikrovlnka ležela umytá a zabalená v autě, se konečně začal Simon věnovat své práci. Vrtačkou rozšířil původní otvor (s plachtou na přikrytí nejbližšího nábytku jsem přiběhla pozdě), vyhrál si s vedením vedení (jeho vedení by mělo radost), a pustil se do závěrečných prací z vně domu. A pak konečně přišla ta chvíle - prý je vše hotovo, mám se jít podívat. Vyšla jsem ven a nevěřícně zírala na tři šlahouny neukotvených černých tlustých drátů na bílé omítce, hezky povlávaly ve větru. Simon se dmul pýchou a s dálkovým ovládáním v ruce mi ukazoval, jak to krásně funguje. Moje jazykové schopnosti jsou stále ještě omezené, a tak jsem se vzmohla jen na to, že se mi ty černé dráty moc nelíbí. -A proč? zeptal se udiveně. Na další diskuzi jsem zjevně nebyla dostatečně jazykově vybavená.

Epilog
Simonovo dílo jsem vyfotila a poslala obrázek majiteli. Ten se pokoušel u firmy zjednat nápravu, leč marně. Posléze majitel přijel a černé dráty sám umístil pod bílé lišty, aby to tak nemlátilo do očí. Nikomu na celé situaci nepřišlo nic nenormálního. Asi jsem se ještě zcela neaklimatizovala.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 14. září 2017 v 15:09 | Reagovat

To jsou věci... :-D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. září 2017 v 15:18 | Reagovat

Tolja montér!

3 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 14. září 2017 v 16:51 | Reagovat

Zbožňuji podobné montéry. Tady (na jihu) jich je naštěstí také dostatek a rodí se noví a noví. :-D...tak je to takově "Vstanou noví monteříci" :-D

4 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 14. září 2017 v 19:36 | Reagovat

:D :D :D A já si vždycky myslela, že hůř, než v ČR (nebo dle vyprávění Lucky event. v Itálii), být nemůže! :D :D :D

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | Pátek v 6:55 | Reagovat

Nechtěl by Simon postát modelem pro novou figurku Igráčka pro 21. století?

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | Pátek v 8:36 | Reagovat

Při jménu Simon si vzpomenu na skvělou animovanou postavu Simon cat. Velmi chytrého kocoura, ničícího svému pánovi nervy. Jak to tak čtu, tenhle Simon by jeho lidský ekvivalent, ovšem bez té chytrosti. Ostatně když si zadáš do vyhledavače Simon cat určitě nějaká videjka najdeš. A zasměješ se. Po takovéhle akci dost důležitá věc!

7 Janah Janah | Web | Pátek v 11:53 | Reagovat

[3]: :-D  Jenom myslím, že jednoho dne už ani nevstanou! :-D

[4]: Zlaté české ručičky! Vzpomínám s láskou :-D

[5]: Cožpak o to, on postával celkem často... :-?

[6]: Simonovu kočku znám, ale nějak se mi to nespojilo 8-O Takže díky, jdu se zasmát. :-D

8 CarolC CarolC | Web | Pátek v 14:59 | Reagovat

Hmmm, a já si myslela, že trotlové jsou především u nás a že Švédové jsou precizní. A ono se to nekoná? :-D

9 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | Pátek v 21:46 | Reagovat

O_ONestačím se divit,neděláš si Janah legraci :-?  O_O

10 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | Sobota v 13:20 | Reagovat

Pěkné čtení.
Že by se i ve Švédsku vyskytovali řemeslníci - "umělci" ?
Nestačím se divit. O_O

11 Evina Evina | E-mail | Pondělí v 7:47 | Reagovat

Pat a Mat-napadlo mně :-) Na to bych opravdu neměla nervy,ale na druhou stranu nevím,co bych dělala já :-)
Přeji krásný den do Švédska :-)

12 Věra Věra | Pondělí v 11:40 | Reagovat

Moc jsem se pobavila, hlavně jsem netušila, že i ve Švédsku jsou takový "odborníci".
S dovolením jsem dala odkaz na článek na web Modrá střecha, kde se schází lidi, co staví nebo budují svoje domovy a často se tam řeší čeští nekvalitní řemeslníci. Kdyby to vadilo, tak odkaz smáznu.
Zdravím do Švédska.
Věra

13 Janah Janah | Web | Pondělí v 12:06 | Reagovat

[8]: Tak dají se najít i ti precizní, pár jich tu ještě je.Někde :-D

[9]: Bohužel nedělám, taky mě to děsí.

[10]: Ano Simon byl takový "umělecký" typ 8-)

[11]: Pat a Mat, verze: dva v jednom :-D

[12]: Naopak Věro, děkuji za sdílení a také zdravím.

14 Jarka Jarka | Web | Pondělí v 13:52 | Reagovat

Zamýšlím se už nad tím faktem, že je potřeba, sotva sluníčko zasvítí, ho hned odclonit. Mám totiž v bytě slunce ráda a to si myslím, že naše léto je létovatější, než to Švédské... 8-)

15 Jirka Jirka | E-mail | Web | Úterý v 16:04 | Reagovat

Np vida! Tady v Čechách si někteří lidé myslí, že na Západě je všechno OK a jak je vidět, ono to tak není.

16 Janah Janah | Web | Včera v 13:10 | Reagovat

[14]: To clonění má dva důvody - sluníčko je tu pod jiným úhlem, a tak svítí z jihu přímo tobě do očí (alespoň část roku), a za druhé- nevím proč, ale strašně tu vyhřívá byt, když je v bytě kolem 40°C je to sluníčko kouzla zbavené.

[15]: Dokonce ani na Severu ne! ;-)  :-D

17 vik vik | E-mail | Web | Včera v 21:35 | Reagovat

Hele, to je podle skutečnosti, nebo si se dala psát nový sci-fi román ? :-D Nakonec to, zdá se, dopadlo ještě docela dobře. A možná buď ráda, že někoho nepokopal proud 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama