Září 2016

Rukověť návštěvníka švédského lesa I.

21. září 2016 v 20:21 | Janah
Hned v úvodu si vyjasněme jednu věc - zapomeňte na to, co vás učili ve škole nebo ve skautu. Pokud tady půjdete do lesa v maskáčovém oblečení a budete se chovat tiše a nenápadně, abyste mohli v klidu pozorovat zvířátka, tak se vám taky může stát, že se budete dívat medvědovi do očí sakra z blízka a selfíčko s ním si rozhodně nestihnete udělat.

Pokud se ve Švédsku nacházíte poprvé, a hrozně vás láká naštívit místní divoký les, tak vám doporučuji něco, co jsem pojmenovala "les pro začátečníky". Jsou to vlastně turistické okruhy lesem, občas špatně značené (takže se nemusíte bát, že si neužijete žádné dobrodrůžo) a informaci o tom, kde se nacházejí naleznete v turistických informacích nebo na webu příslušné oblasti.


Vzhledem k tomu, že to nejsou takové ty horské dálnice, co se bohužel rozmáhají u nás, doporučuji alespoň pro tentorát sundat z nohou žabky, tričko bez ramínek nechat doma a vzít si sebou mobil. I když jdete do lesa pro švédská batolata, poučte se před tím, jak na medvěda (viz můj článek zde) a jiná zvířátka, jejichž blízké setkání by mohlo být také vaše poslední.

Obecně se doporučuje obléknout do lesa výrazné oblečení, což je důležité hlavně na podzim, v době honů (pokud ovšem nemáte sebevražedné sklony). Pokud jdete do lesa na borůvky nebo morušky, tak si s sebou vezměte přehrávač nebo rádio a pořádně to osolte - švédští medvědi jsou známí tím, že nesnášejí diskotéky, takže se vám vyhnou. Pokud nemáte rádio doporučuje se například zpívat - to by třeba v mém případě fungovalo na jedničku, jelikož jsem svůj kdysi školený hlas nepoužila již patnáct let, a jen při mém zpěvu "Happy birthday..." zalézají hosti pod stůl, dorty se bortí a psi z celého dalekého okolí se snaží obšlehnout ty zajímavé zvuky. Ovšem klidně postačí povedete-li dostatečně hlučný rozhovor, takže doporučuji se dobře pohádat, zabijete dvě mouchy jednou ranou.


A propos borůvky. V Česku se pořád vedou učené debaty na téma vlochyně/borůvky. O tom, že jsou vlochyně údajně nejedlé a případně i halucinogenní, jsem se dozvěděla, až když jsem jich pozřela nemalé množství a použila je nejen pro vlastní potřebu. Já, moje rodina, ani moje čivava jsme žádnými příznaky otravy nebo těžkého žaludku netrpěli, a halucinace se taky nedostavily (takže ani nemá cenu to trhat :-) ). Když jsem se pak ptala Švédů, jestli je vlochyně jedovatá nebo halucinogenní, koukali na mě o čem že to mluvím, prý borůvka jako borůvka. Vzhledem k tomu, že tu dost experimentují s houbičkami, tak jim docela věřím.


Takže si napište do Lesních zápisníčků - poprvé jít do lesa pro začátečníky, obléknout se výrazně a hlučit a hlučit.
Za úkol máte naučit se, jak na medvěda (vlka, kance, soba), a ne abyste běželi do lesa hledat vlochyně.

Příště budeme pokračovat.