Duben 2016

Jak si změnit den narozenin?

29. dubna 2016 v 21:39 | Janah |  Vejrárna
Jednoduše - přestěhujte se do Švédska! Došla nám tu rodná čísla!

Problém není s nově narozenými dětmi, tam čísla stačí, ale u dospělých, tam čísla došla. A tak vám úřednice prostě nějaké přiřadí. Koukne na vás a řekne: "Leden..., leden..., vy vypadáte tak asi na 14". A šup, už vám to píše do občanky.

No dobře, zase tak jednoduché to není - měli byste nejspíše být narozeni v padesátých nebo šedesátých letech, ideálně 1. ledna, 1. července nebo 21. března. Jestli to chápu dobře, tak ještě dnes existují země, kde se půlka obyvatelstva "narodila" 1.1. a druhá polovina 1.6. daného roku. U některých států ještě přichází v úvahu jejich Nový rok - tedy 21.3. V těchhle zemích je vlastně důležitý jen rok narození, maximálně která jeho jeho půle.



Švédský systém rodných (osobních) čísel se od toho našeho liší. Osobní číslo člověka narozeného 23.8.1964 tady vypadá například takto: 640823- 3234. Když jsem tady na začátku používala české rodné číslo, dívali se tu na mě jako na prosťáčka chudého duchem - přece neexistuje žádný 51. měsíc, že? A musela jsem to vždy složitě vysvětlovat. Švédi mají také v rodném čísle rozlišení muže a ženy, ale až v posledním čtyřčíslí, což byla chyba, jak se ukázalo. Proto mají Švédi na každý den jen 499 kombinací pro ženy a 500 pro muže.

A jsme u jádra pudla - 999 čísel stačí u novorozených dětí, ale nestačí pro dospělé příchozí. V zoufalství si tedy úředníci vypomohli nejbližším možným dnem, ke skutečnému dni narození - tedy pokud došla čísla k 1. lednu, dostali tak nově příchozí datum 2., po vyčerpání 3. apod. U všech je ale v záznamech uveden skutečný den narození, který ale není jasný na první pohled. Úředníci se už teď děsí dne, kdy takový den narození přesáhne měsíc...

Změna narozenin se týká zatím asi 2 560 lidí, a může jim zkomplikovat život při zařizování řidičského průkazu, při nástupu do povolání, při volbách a podobně.

Všechna řešení jsou velice drahá a zdlouhavá, přemýšlelo se také o přidání číslice, ale to by se zcela musel přebudovat systém. A nové číslo bychom pak navíc museli mít všichni.

Pokud by se někdy Švédsko odhodlalo ke (spíše hypotetické) změně, volilo by prý systém náhodných čísel.

Jak tak přemýšlím, asi si chvíli počkám, a pak se nechám znovu zaregistrovat - s trochou štěstí bych mohla o pár měsíců (nebo třeba i let!) zázračně omládnout! Přece, co je psáno, to je dáno!

Jeden jeřáb jaro nedělá

6. dubna 2016 v 22:28 | Janah |  Fotoreportáže
Nám tady ve Švédsku neohlašují jaro vlaštovky (když o tom uvažuji, tak jsem tu vlastně žádnou neviděla), ale jeřábi. V souladu s příslovím jaro nedělá jeřáb jeden nebo dva, ale rovnou celé tisíce. A skutečně jsou takovým symbolem jara jako u nás vlaštovky.



Obzvlášť si oblíbili jezero Hornborga, kde jsou prý ideální tepelné proudy, které ptákům pomáhají vzlétnout. Při své cestě dále na sever se tu zastavují, aby si odpočinuli, pojedli něco zrní, našli si vhodného partnera a zatančili si.



Tanec posiluje vazby mezi partnery a vyjadřuje ochotu jedinců se pářit.



Taneční kreace jeřábů lze sledovat po celý den, nesoustředí se na nějakou zvláštní hodinu nebo počasí. Jste-li zvláště obdařeni štěstěnou můžete prý sledovat, jak v jednu chvíli tančí tisíce párů najednou. Mně štěstí bohužel tolik nepřálo, ale přesto jsem shlédla pár kousků jako vystřižených ze Stardance.



Jeřábi k Hornborze přilétají kolem půlky března a zdrží se přibližně do konce dubna. V průběhu tohoto období jich lze v jednom dni napočítat tisíce, v době mé návštěvy jich bylo 19 100!



Tito krásní ptáci dorůstají až 120 cm a váží až 7kg a dožívají se i 30 let a někdy i více. Živí se rostlinami, bobulemi, zním, hmyzem, červy a nepohrdnou ani žábami.



Jeřábi si budují hnízdo nejraději někde v blízkosti vodních ploch, a samička poté naklade jedno až tři vejce, na kterých následně sedí oba partneři asi 30 dní. Mladí sice opustí hnízdo do dvou dnů, ale létat mohou až za dva dlouhé měsíce. Je důležité, aby nabrali dost sil, aby na podzim mohli letět se svými rodiči zpět na jih.



Při této cestě se opět zastavují u jezera, aby si odpočinuli před svou dlouhou cestou.
Jeřábi byli vždycky ve Švédsku vítáni, protože s jejich příletem přicházejí dlouhé světlé dny a uzavírá se období temné zimy. Není divu, že jeřábi jsou součástí pohádkových příběhů a legend, a v některých krajích s nimi souvisí i oslavy příchodu jara.



Já sama jsem za jeřáby jela asi 200km, což je tady ve Švédsku něco jako návštěva vedlejší vesnice. Nafotila jsem stovky fotek, které budu třídit ještě asi následující měsíc, ale zážitek to byl nádherný - kdo by taky nechtěl vidět (a slyšet) skoro dvacet tisíc jeřábů na jednou?
Už když jsem, jeřáby doprovázena, odjížděla, věděla jsem, že se za nimi zase někdy vrátím.