Skottdagen

29. února 2016 v 17:35 | Janah |  Tradice
Zatímco v našem českém kalendáři jsem k dnešnímu přestupnému dni nalezla chudáka Horymíra (ten si moc svátků neužije), ze švédského kalendáře na mě vyskočil Skottdag(en).

Tak ta druhá část slova je jasná- dag = den, ale co znamená to předtím? Dala jsem se do pátrání a obvolala své švédské zdroje, ale ty netušily, takže to zase zbyde na českém intelektu (a fantazii) .

Slovník říká, že "Skottdag" je 29. únor. Hmm... To není příliš nápomocné. Takže pojďme to slovo rozdělit - "skott" jinak znamená "střela, rána". Nevím, ledaže by to byl střelený den, ale byla jsem ujištěna, že "střelený" ve smyslu "bláznivý" se ve Švédsku nepoužívá. Tak zase nic.



Nepomáhají ani další významy slova, třeba i ve spojení s jinými slovy - výhonek, přepážka na lodi, trakař a odhazování (sněhu). I když na ten poslední význam má teorii manžel - odhozené části dne se pak sečtou ve Skottdagen. S takovým přízemním zdůvodněním ale moje zvídavá mysl odmítá souhlasit.

Pojďme tedy dál - skott taky může znamenat příslušníka národa - Skota. Co když je to myšleno tak, že opatrní Skotové si tři roky šetří čtvrtinu dne a čtvrtého roku ji s bolestným povzdechem použijí? Tedy něco jako uškudlený den. To nezní tak špatně, ne?

Kvůli zoufalému nedostatku možností zkusme ještě tedy vzít v potaz, že skott má za základ slova "sko", což je bota. To sice taky nic nenapovídá, ale jiným význam je "obout se" a pak v přeneseném významu to, použito ve frázi, znamená "obohatit se na úkor někoho, něčeho". Ha! Přestupný rok (mimochodem - Skottår) se vlastně obohacuje o jeden den na úkor ostatních roků! Ale aby tahle teorie mohla být bezvýhradně přijata, zbývá ještě taková maličkost - zdůvodnit, proč že jsou tam ta dvě "T". Odůvodnění, že tam zůstalo po slově "jedna", tedy "ett" bohužel neobstojí, protože den je "en dag" - jeden den. A přitom tahle teorie vypadá tak hezky! Nevím, proč mi ji Švédi zase museli zničit.

Takže nakonec jediné, co o tomto dni vím úplně jistě, je to, že je to jediný den, kdy může o ruku požádat žena muže, jinak je jí to zapovězeno. Sice mne to poněkud překvapuje, v téhle feministicky laděné společnosti, ale říkali to i v televizi, tak to musí být pravda!

Napadá vás ještě jiný důvod proč se dnešní den švédsky jmenuje tak, jak se jmenuje? Nebo to dokonce víte? Dávám vám komentáře v plen.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 29. února 2016 v 18:01 | Reagovat

Hned zpočátku článku, než jsem dočetla níže, mě napadla souvislost se Skotskem. Nejsem lingvista, ale Skoti jsou národem šetrným, takže si rok co rok ušetří čtvrtinku dne, aby pak měli svůj Skotský den. :-D To si pak mohou vyhazovat z kopýtka, aby pak další roky znovu šetřili po čtvrtinkách.
P.S. Horymíra neznám, ale dnes jsem přála svému kamarádovi k jeho šestnáctinám. Jak to ten chlap dělá, že nestárne. :-D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. února 2016 v 18:18 | Reagovat

Tak si dáme panáka skottské...

3 Jarka Jarka | Web | 29. února 2016 v 20:06 | Reagovat

Tak se Skottdagem nehnu, jednodušší by bylo rozebrat českého Hory-míra, ale to není v zadání, tak se uchýlím k pochvale obrázkového doprovodu. Ten strom ve čtyřech ročních obdobích, se mi opravdu moc líbí! :-D

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 29. února 2016 v 20:29 | Reagovat

Tohle hloubání nad názvy mě baví :) Ovšem já a švédština... to je jako já a japonština :D Kde nic, tu nic :D

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. března 2016 v 10:16 | Reagovat

De facto všechny tvoje úvahy mi připadají k tomu dni správné. Prostě je to den navíc a jak jsme k němu přišli to je asi vcelku šumák ;-) . Zajímalo by mne jestli se ta tradice žádání žen mužů o ruku opravdu dodržuje...

6 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 1. března 2016 v 11:20 | Reagovat

Jani, líbí se mi tvé úvahy. :-)
Přikláněla bych se ke Skotům. To mě napadlo jako první.

7 Janah Janah | Web | 1. března 2016 v 11:35 | Reagovat

[1]: Taky mám jednu dvanáctiletou kamarádku, znám ji už skoro 40 let! To jsou paradoxy.

[2]: To je vidět, na co tady komentující myslí, místo, aby se seriózně zaobírali tématem! :-D

[3]: Děkuji, ale bohužel není ten obrázek můj. Škoda, protože se mi taky moc líbí. ;-)

[4]: Nic si z toho nedělej, pro mne je občas ta švédština japonštinou taky, horší je, že občas asi mluvím japonsky i na ty Švédy, soudě podle jejich reakce! :-?  :-D  :-x

[5]: Prý se to zase tak moc nevyužívá, i ty naše feministky chtějí být stromilně požádány o ruku mužem ;-)  :-)

8 Janah Janah | Web | 1. března 2016 v 11:39 | Reagovat

[5]: "...staromilně chtějí být požádány o ruku", jsem chtěla napsat, ale počítač se proti tomu archaismu vzbouřil. :-D

[6]: To je zajímavé, mě zase napadlo jako první něco jako skotačení nebo skot jako dobytek. :-D

9 dáša dáša | E-mail | Web | 2. března 2016 v 14:41 | Reagovat

Při čtení názvu mně naskočilo " skočden"
Že je to den, který si přiskočí jednou po čtyřech letech :D

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. března 2016 v 7:36 | Reagovat

Kruci, žádnou nabídku jsem nedostal... Tak mám teď zase čtyři roky čas :-).

11 Jan Turoň Jan Turoň | E-mail | Web | 3. března 2016 v 12:09 | Reagovat

Narodit se 29. února a jmenovat se Horymír...tedy žádná výhra...no žertem s použitím češtiny by to byl skočený den, jako že skočil do kalendáře? Nebo přece střelený, že by tam byl"nastřelen :-D

12 Janah Janah | Web | 5. března 2016 v 21:51 | Reagovat

[9]: Přiskočí, a pak si zase odskočí :-D

[10]: Určitě stály ve frontě, jen ve špatný čas na špatném místě ;-)

[11]: Já se asi odstřelím :-D

13 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 6. března 2016 v 10:21 | Reagovat

No, pěkně jsi to rozebrala :-D  ;-) . A opravdu MOC se mi líbí ty čtyři fotografie ročních období - nádhera..:).

14 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 6. března 2016 v 20:58 | Reagovat

Tak mě napadlo jediné přískočný den :-D

15 Janah Janah | Web | 16. března 2016 v 20:52 | Reagovat

[13]: Mně se také líbí ty fotky, ale bohužel nejsou moje :-?

[14]: To je vidět, na co dneska ti důchodci myslí :-D

16 Břetislav Koziel Břetislav Koziel | E-mail | 20. března 2016 v 14:26 | Reagovat

Dostal jsem se tu náhodou (jak jinak :-) a protože se o Švédsko zajímám, nedá mi to, abych vysvětlení nepohledal. Ve švédské Wikpedie je u hesla skottår napsáno mj: "Ordet skott betyder ’något som skjutits in’". No tak co s tím "skjutits in"? Sloveso "skjuta" znamená kromě střílení a odvozených významů také (podle viktionary.org) "förflytta /något/ framför sig i tiden" - tedy "přesouvat/odsouvat něco v čase" - tedy "posuvný den, posuvný rok". Slovník na lingea.cz uvádí u skjuta: 1.    pálit (ze střelné zbraně), střílet, vystřelit, střelit
2.    vystřelit (na bránu)
3.    odstřelit koho/co (puškou ap.)
4.    hrnout, posunout co kam, sunout co (pohybovat), tlačit co kam (tlakem sunout), tlačit (na) co (rukou ap.)
5.    odtlačit co
6.    nahrnout co kam (hlínu ap.), přistrčit co k čemu, přisunout co k čemu

17 Janah Janah | Web | 20. března 2016 v 21:59 | Reagovat

[16]:Tomu se říká jít do hloubky! :-) Ale striktně vzato, je to spíše vysvětlení slova "skuta", nikoli "skott." Nicméně 4. bod podle Lingea je asi nejblíž tomu našemu přestupnému roku.
Ale článek (komentáře) bez fabulací by už nebyl tak zábavný ;-)

18 Břetislav Koziel Břetislav Koziel | E-mail | 21. března 2016 v 12:00 | Reagovat

Chápu to tak (podle textu na Wikipedii), že je "skott" je nějaký starý odvozený tvar od "skjutta". Natolik starý, že si to běžný Švéd neuvědomuje a Wiki mu to vysvětlí. Takové přehlásky mezi o-u a podobně se mezi silnými slovesy běžně objevují a vložení -j- nastalo někdy v raném středověku (mám jen letmé povědomí o historii germánských jazyků, prosím necitovat mě :-) Ale nepochybně jde o význam posunování / odsouvání / přesouvání.

19 Janah Janah | Web | 24. března 2016 v 21:06 | Reagovat

[18]: Já o tak chápu též, a souhlasím, v tom si nijak neodporujeme. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama