Říjen 2015

Já sám, jásám!

19. října 2015 v 21:30 | Janah
Ve Švédsku si všichni všechno dělají sami. Než se pustíte do hlubokých úvah o sexuálním chování Švédů, tak vás zklamu, týká se to hodně oblastí jejich života, ale téhle zrovna moc ne. Pokud vám přece jen tato myšlenka nedá spát, doporučuji svůj článek na toto téma zde.

Restaurace
Ve Švédsku vás v restauraci většinou neobslouží, copak jídlo, to vám ještě sem tam, hlavně večer, donesou, pokud nemají švédské stoly, což mají často, ale pro pití si hezky musíte k pultu, a taky ho hned zaplatit. Přesto, že je tu zákon, kdy vás musí obsloužit na zahrádce, dost často vás stejně po objednávce nasměrují k pultu. A když jsme jednou "servírku"(neservíruje, tak si tím označením nejsem jistá) k donesení piva donutili, argumentujíce tímto zákonem - nevím, nevím, jestli to na pivě byla všechno jen pěna...

Kavárny
V kavárně si také kupujete kávu u pultu, a pokud vás honí mlsná musí si pro dobrůtku dojít k pultu také. Jestliže se spokojíte s kávou obyčejnou (což je většinou káva překapávaná) sami si ji nalijete u pultu, přidáte cukr, mléko, vezmete lžičku. Výhodou je, že si tuto kávu můžete bez omezení dolévat. K pultíku zamíříte i v případě nákupu kávy rafinovanější, protože jedině tam se nachází cukr, ubrousky a voda, ta studená, k pití. Pokud si ji nenaberete přímo z kohoutku, tak tam zaručeně stojí džbán. Nic se za vodu nikde neplatí. V Čechách mě účtování za vodu z kohoutku dovádí k šílenství, zvlášť, když za kávu zaplatím víc jak 60 korun, a k tomu si zakousnu dort za 80, opravdu je ještě nutné účtovat mi desetikačku za vodu?! A nebo se to v Česku řeší tím, že vodu z kohoutku nemají (nedají), a za malou lahvičku chtějí 30 korun. Velmi často mi ještě nevyžádaně přidají školení o ekonomickém postavení podniku a žalozpěv o ošklivých nepřejících zákaznících, což většinou ocením nulovým dýškem a posledním sbohem.

Zdroj: Nazeleno.cz

Obchody
Ne nadarmo vznikla IKEA právě tady, ve Švédsku. Myšlenka dělat si vše sám, je tu velmi rozšířená. Na principu IKEA tu fungují i ostatní obchody s nábytkem, s jízdními koly, s rostlinami a podobně. Při nákupu potravin díky samoskenování projdu prodejnu "suchou nohou", a žádná ručka personálu se ho ani netkne. Vím, že v Česku už taky funguje samoobslužná pokladna, ale tady jsme dál- dostanete scaner, nákup si načtete už při průchodu prodejnou, zboží ukládáte hned do tašky a k platebnímu terminálu jdete už jen se zákaznickou kartou a kartou platební. Čas od času vám provedou kontrolu, a musíte všechno zboží zase z tašek vyndat na pás, a zákonem schválnosti je to vždy, když nakupujete třeba na párty, nebo se předzásobíte na delší dobu. Jinak je to ale super systém, a při nákupech v Čechách jsem už u pokladem poněkud netrělivá. Pak se taky v Česku přetahuji s pokladní o kartu, nemám bezkontaktní (ta tu moc nefrčí), a tak mi ji pokaždé berou. Tady mají v zákazníka, a v jeho schopnost vsunout kartu do mašinky, větší důvěru, opět si vše namačkáte sami, personál vám na kartu nesahá.

Pošta
Tak jestli jsem se sestavováním nábytku smířená, ze skenování kódů při nakupování nadšená, tak z toho, že vám pošta nic nedoručí, jsem otrávená. Ano samozřejmě vám přijdou domů obyčejné zásilky (no, občas taky ne), dokonce nějaký ten pidibalíček vám do schránky strčí, ale doporučené zásilky, ani balíky vám tu domů nedonesou. A je úplně jedno, kterého providera použijete. Balíčky od služby typu DHL vám skončí na nejbližší pumpě, ano benzínové. Ostatní balíčky a doporučené dopisy končí v nejbližším obchodě s potravinami, kde pokladní zavře kasu u pásu, a jde vám vydat zásilku. To, že vám balíček dorazil, se většinou dozvíte z SMS nebo z emailu. Uvedené číslo zásilky musíte znát (ukázat) jinak vám ji nevydají, jméno a adresa nestačí. Jedinou výhodou těchto míst je dlouhá otevírací doba, hlavně ve městech. Pokud jste nemohoucí či dočasně nepohybliví, zásilku vám na speciální žádost doručí, samozřejmě za příplatek. V důsledku dlouhodobé expozice švédskou poštou, stávám se na té naší, české, zákazníkem, se kterým je radost jednat.

Práce
Nevím, co tu mají proti asistentkám/asistentům (dříve sekretářkám). Zdá se snad Švédům tato práce diskriminující? Nehodná nového milénia? Nevím, ale každopádně tu moc pracovních pozic v této oblasti nenaleznete. V důsledku toho si i vrcholoví manažeři sami objednávají hotely a lety, vyplňují všemožné výkazy a tabulky, a ztrácejí svůj čas vytvářením podkladů pro daně a cesťáky. O sjednávání schůzek už raději nemluvě. Zaměstnavatelům zjevně nevadí platit těmto lidem nehorázné hodinové sazby za to, že v podstatě nemohou dělat svoji práci. Práci, kterou by sekretářka, udělala za polovinu doby a polovinu platu. Jedinou asistentku, kterou znám, a vlastně není úplně asistentka - je manažerka pro informace a pracuje na recepci podniku. Náplň její práce je mi poněkud záhadou, jediné, při čem jsem ji viděla bylo vydávání stravenek pro hosty a nasměrování týchž na hosťovské parkovací místo. Jo, a taky zdraví a usmívá se (někdy).


Opakovanou zkušeností jsem zjistila, že Švédům se moc do "služebných" pozic nechce, neradi "slouží" druhým, ale rádi si službu užívají, například na dovolené v zahraničí. Neochota druhým posluhovat asi vychází ze silně zakotvených socialistických myšlenek o rovné společnosti ze 70. let, koneckonců každý tu má dodnes právo předstoupit před svého nejvyššího šéfa nebo třeba před krále, a jednat s ním jako rovný s rovným.
Jenom se trochu bojím, abych tu jednou nepřišla do kadeřnictví, a nestrčili mi do ruky nůžky a do druhé návod na sestřih!

Nové peníze

2. října 2015 v 13:02 | Janah |  Facebookové echo
Pokud máte doma slamník vycpaný švédskými korunami, je pomalu čas ho rozpárat a peníze si vyměnit za nové. V říjnu se objeví nové bankovky v hodnotách 20, 50, 200(nově) a 1000 SEK. Staré bankovky přestanou platit v červnu 2016.