Červen 2015

Středověký trh

30. června 2015 v 15:12 | Janah |  Fotoreportáže
Začátkem letního času, konal se tu trh. Trh ne ledajaký, nýbrž středověký. Nejvíc se na něm bavila robátka, ale i rodiče a prarodiče si přišli na své. Tož koukněte se, jestli by vás to též zabavilo.

Ke správnému trhu patří rytířský turnaj. Koně jsou bujaří a rytíři tak madí!


Nesmíme zapomenout brnění!


Dámy dávají přednost nácviku přesného střílení z historického samostřílu.

Nebo se věnují navlékání korálků.


A herci je o přestávce pozorují a vysílají k nim zaručeně nehrané úsměvy.


Ale možná, že dámy dají, před šermováním slůvky, přednost rytířskému zápolení.


Však si o tom už všichni (i kováři) špitají.


K tomu všude zboží, až oči přecházejí. Je libo kostěnou jehlu?


A k tomu, abyste do svých měšců radostněji sahali, vám ještě muzikanti zahrají.


Aspoň to tak jedna bába povídala.


A večer s nakoupeným tovarem, hezky domů po řece, vikingskou lodí, s mužnou silou u vesel. Na uších nové zaručeně středověké náušnice, a navrch pocit hezky stráveného dne.

Oslava léta, Midsommar

20. června 2015 v 17:42 | Janah |  Tradice
Tento prodloužený víkend tady slavíme největší svátek roku - Midsommar, neboli slunovrat. O tom, jak se slaví, jsem psala už v předchozích článcích třeba tady a tady. Dnes se chci zaměřit na to nejdůležitější- jídlo :-)


Co tedy nesmí chybět na slunceoslavném stole? Jako předkrm musí být ryba, a to nejen ledajaká, měl by to být naložený sleď, a pokud chcete být pořádná hospodyňka naložíte si ho sama. Naštěstí to stihnete i den před, protože tu existuje slanečkový instantní polotovar, kterému stačí k uležení jenom pár hodin. Recepty na naloženého sledě mne tu trochu děsí, protože se do nich používají takové ingredience jako brusinky, pálenka, perníkové koření, zelené jahody, skořice, pomeranč či rebarbora. Některé recepty jsem i opatrně vyzkoušela, ale asi zůstanu u té naší české cibule s octem. Ke slanečkovi se podává chléb, nejčastěji knäckebrot.


Po předkrmu přichází na řadu nějaké maso na grilu, zde se chuti zase meze nekladou, ale NUTNĚ k němu musí být nové brambory, nejčastěji vařené, zalité máslem a posypané pažitkou. K tomu se podává nějaký zeleninový salát. Výběr ponechám na vás, ale dost často se tu požívají jako salát i listy špenátu. Čerstvé, NE spařené, jak stále vyžaduje mnoho českých receptů. Doporučuji vyzkoušet.

A na závěr, jak jinak, sladká tečka. Tedy dort s jahodami, dort může být libovolný, ale jahody jsou povinné, jinak to není ta pravá švédská oslava. Nejčastěji se tu peče něco na způsob dort Pavlova s jahodami.
A právě jeden takový recept vám dnes přináším.

ilustrační obrázek


Křupavý letní dort

Na korpus:
3 bílky
2dl cukru krupice
1lžička citronové šťávy nebo jablečného octa
2dl strouhaného kokosu
Na náplň:
3dl šlehačky (30% tuku a více)
Cca 1l jahod
Na ozdobení:
Listy meduňky nebo malé mladé lístky jahod

Postup: Troubu předehřejte na 100°C. Vyšlehejte bílky do pevnější pěny, přidejte cukr a citron, a znovu šlehejte do pevna. Promíchejte s kokosem. Na plech položte pečící papír na něj rozprostřete sníh do cca 24cm kruhu, přičemž uprostřed by mělo být těsto tenčí než na okraji. Vložte do trouby a pečte (spíše sušte) asi 1 ½ hodiny. Nechte vychladnout a pak sundejte pečící papír.
Vyšlehejte smetanu (bez cukru, korpus je sladký až až) a natřete ji na korpus, rozložte jahody (velké rozpulte) a ozdobte lístečky meduňky nebo jahod. Servírujte a pamatujte, že druhý den nebo po několika hodinách to už není úplně "ono".

No, a je jasné, že na pořádné švédské oslavě si musíme připít. Pro Midsommar je předepsán akvavit (trochu jako naše kmínka s přidaným koprem, ale existuje mnoho druhů) Takže- skål! Na zdraví! A na léto! Trevlig sommar všem!



Švédské svatební tradice

13. června 2015 v 20:42 | Janah |  Tady a teď
Svatba prince Karla Filipa se Sofií Hellqvist je skoro za námi (více informací naleznete na facebookových stránkách Švédské listy)., a teď už se jenom slaví.

Při té příležitosti jsem objevila několik svatebních tradic, které se od těch českých poněkud odlišují.

Tak předně - snoubenci si vymění prsteny již při zásnubách! Prsteny jsou to povětšinou jednoduché, podobné těm našim snubním. A pak, při svatbě, už jenom nevěsta obdrží prsten s kamenem. Takže to probíhá vlastně úplně opačně než u nás, i když moderní Švédi prý už od této tradice také upouští.

Dalším rozdílem je, že nevěsta a ženich kráčejí k oltáři bok po boku, nevěsta tedy není přivedena otcem. Nevím, jak dlouhá je to tradice, ale trochu z ní podezírám místní feministky, kterým se rozhodně nemohlo líbit předávání nevěsty jako věci, která přechází do vlastnictví jiného muže. Na tuto tradici navázala na své svatbě i princezna Viktorie, která s otcem prošla jen část svatební uličky a zbytek už šla společně s Danielem.


Ve Švédsku také může vidět ženich nevěstu ve svatebních šatech již dříve než až před oltářem, občas to zajde tak daleko, že se pár vyfotí ještě před obřadem, někdy dokonce i den před ním. Asi to není takový problém, když spolu pak stejně kráčí k oltáři, ale uznejte sami, nevěsta už pak trochu přijde o TEN moment, kdy svou krásou ženichovi a svatebčanům přímo vezme dech.

V neposlední řadě je prý obvyklé, že všichni muži pozvaní na svatbu políbí nevěstu. Zajímavé na tom je, že si počkají, až ženich někam odejde. Aby to bylo spravedlivé, a pozvané dámy si také přišly na své, totéž se odehrává i s ženichem, když si nevěsta odskočí se upravit.

No, a nebyli bychom ve Švédsku, aby se neřečnilo - a na svatební hostině se prý odehraje spousta proslovů, které trvají až několik hodin! Není divu, že svatebčané pak urychleně odjíždějí na svatební cestu, pokud možno někam daleko, kam tato tradice nedosáhne.

Hodně štěstí novomanželům!

Proč Švédi neslaví svůj den

9. června 2015 v 13:48 | Janah
A tím dnem mám na mysli Národní den, státní svátek.

Většina Švédů odjede 6.června někam na chatu nebo na loď, když to počasí dovolí, a oslav v centru měst se účastní jen hrstka občanů. Čím to?

Když se zeptáte Švédů proč se státní svátek koná 6.6., tak většina něco zamumlá o králi Gustavu Vasovi. Více než polovina respondentů výzkumu z roku 2013, nevěděla, proč se Národní den slaví zrovna 6.6.

Důvodů proč se slaví zrovna v tento den je ale víc, a není to jen kvůli Vasovi. Král Vasa usedl na trůn 6.6. 1523, roku 1809 byla 6.6. přijata nová ústava, zrovna tak, jako ta v roce 1974. Ještě tam k tomuto datu figurují nějaké další nástupy na trůn, ale nic zásadního.
Co z toho vyplývá? Že Švédsko vlastně nemá žádné takové jasné datum oslav jako máme my, a Národní den byl na 6.6. jaksi naroubován. Státním svátkem (dnem pracovního volna) se 6.červen navíc stal až v roce 2005, i když uzákoněn byl "už" v roce 1983. Žádná dlouhá tradice...


Datum 6.6. je nešťastný i z toho důvodu, že za dveřmi už vykukuje největší a nejslavenější svátek roku, a to Midsommar, tedy letní slunovrat. A všichni si oslavy "šetří" na tento den, který si skutečně užijí. Letos navíc smolař svátek vyšel na sobotu, a to už Švédi vůbec nebyli ochotni krátit si víkend, nějakým nepodloženým máváním praporem.

6.červen se tedy, tak trochu paradoxně, stává svátkem přistěhovalců, kteří v tento den mají obdobu našeho vítání občánků, jenom se to týká dospělých, kteří v uplynulém roce získali občanství.

Svátku se samozřejmě povinně účastní královská rodina - ženy v krojích, muži v oblecích, všichni s vlaječkami, a všechny akce jsou tak nějak "přirozeně" rozjuchané. Večer král uděluje vyznamenání. Konec šmitec! Druhý den tu po svátku nikdo ani nevzdechne.

Stometrový trhák na trhu

5. června 2015 v 20:22 | Janah |  Vejrárna
Máme tu trh za trhem, ale tenhle nebyl jen tak obyčejný, totiž normálně by byl, nebýt jedné maličkosti, no, maličkosti... Ale k tomu se za chvíli dostaneme.

Včera na nás konečně ráčilo trochu shlédnout slunko, tak na trhy vyrazily davy lidí.


Mnoho návštěvníků, tradičně, vyrazilo na kole.


A na vše dohlíželi bdělí strážci pořádku.


A dohlíželi také na to, aby se lidé neušlapali, až si půjdou pro svůj dort zdarma. A že to nebyl dotr ledajaký - zdejší skanzen Wadköping a trh slavily své 50. narozeniny, tak místní pekárna upekla dort stometrový. Na hlavním náměstí se snědla půlka na počest trhu, a ve skanzenu dalších padesát metrů zase na jeho oslavu.

Tady je ukázka toho, jak vypadá padesát metrů "prinsess stubbe" (princeznina roláda), před konzumací na náměstí.


Na výrobu rolády bylo použito 200kg zeleného marcipánu, 1200 vajec, 30kg cukru, 30kg mouky, 200 litrů šlehačky, 40kg malin a 40kg vanilkového krému (něco jako puding). Celý dort můžete v jeho celé stometrové kráse shlédnout na následujícím videu.



Trh se vydařil, všichni jsme se stali návnadou pro sladkomilný hmyz, všude voněla vanilka, marcipán a maliny...Pospolu jsme pak trhovcům osahávali zboží ulepenými prstíky, děti brečely, že jim jejich dort upadl, kavky se staly drzými uklízečkami zbytků, a k tomu všemu hrála hudba a svítilo sluníčko. Prostě sukces!
Snad ani nemusím dodávat, že dnes se moc dortů v Örebru neprodalo.