Leden 2013

Hindersmässan - nejstarší tradice Örebra

31. ledna 2013 v 20:51 | Janah |  Tradice
Minulý týden se v Örebru konal trh, který svoje počátky nachází až ve 14 století. Pravda, tehdy asi vypadal jinak, než dnes, protože se na něm hlavně prodávalo železo a kožešiny, a až časem si připojily i potraviny a jiné zboží.

Trh se jmenuje Hinder (Hinders = Henrikův, mässa= veletrh) na počest biskupa Henrika (sv. Henrik) se slavil a slaví 19. ledna, kdy trh začíná.

Nevím, jak byl dříve trh rozlehlý, ale dnes zabírá téměř celé centrum města, musí se kvůli němu dokonce odklánět veřejná doprava. Rozsáhlost trhu vám nejlépe ukáže tato mapa - zelené čtverečky zobrazují stánky.


Trh je v Örebru a okolí velice populární, trvá několik dní, a každý rok ho v průměru navštíví kolem 80 tisíc lidí.
Nevím jaká návštěvnost byla v roce 1910, ale zato vám z něj můžu nabídnout fotografii, kterou jsem nalezla na stránkách města Örebra.


To byly časy! Pro porovnání nabízím fotografie z letošního veletrhu.
Nejblíže k archivnímu snímku má asi tato fotografie.


No dobře, no, není to přesně ono, ale balónky jsou na obou snímcích. Letos trhy provázel silný mráz, teploty se pohybovaly kolem mínus 12°C a prodejcům jsem nezáviděla, a nechápala jsem, jak ve stáncích mohou vydržet celý den.

Vzhledem k teplotám byla tato chladící vitrína zbytečná. A prosím povšimněte si i toho, že na trhu můžete platit kartou! (nápis "Betala gärna med kort") Ve Švédsku to ale není až tak neobvyklé.


Zahřát vás mohly pravé anglické karamelky...


...nebo pohled na všechny ty plyšáky, co jsou v kožichu a v pohodě.


Na trhu jsme si mohli koupit i DVD, výběr byl slušný, nicméně vyžadovalo to sundání rukavic, nebo aspoň jedné - brrrr!


Návštěvnost trhu byla na mrazivé počasí docela slušná, Švédi jsou otužilí, a navíc se umí obléknout.


Daly se tu najít i ty kožešiny, a všeliké výrobky z nic, jen ta železná ruda už tu k nalezení nebyla. Zato hračky jsou stálým artiklem, jak před sto lety, tak dnes. Ovšem na tom letošním trhu vám na panenku napsali i vaše jméno! Patrně to byla výšivka, ale neměla jsem to moc času zjišťovat, protože už mi nohy přimrzaly k chodníku a fotoaparát už si taky chtěl hovět v mé kapse, a vypověděl poslušnost. Takže jsme trh zakončili v kavárně na "povinném" kafíčku.


Stálí čtenáři si jistě povšimnou, že ač je Hindersmässan trh s tak dlouhou tradicí, na mém blogu o něm zatím nebyla ani zmínka. Sama to nechápu, jsem tu pátým rokem a tenhle veletrh mě zatím úplně míjel, vůbec tomu nerozumím. Ale má to i svou pozitivní stránku - mohla jsem vám přinést zprávu o něčem zbrusu novém, jen zhruba 700 let starém.

No nekupte to!

14. ledna 2013 v 19:00 | Janah |  Vejrárna
Ráda bych dodržela tradici novoročních "veselých" článků, tak se vynasnažím i dnes. Tentokrát z oblasti nákupů.

13. ledna jsme tu měli svátek sv.Knuta, který odstrojuje stromečky a ukládá vánoční výzdobu. To mi připomnělo, jak jsme letos kupovali světýlka a kvůli nejasnosti s cenou jsme se obrátili na prodavače - světýlka byla buď tři metry dlouhá nebo pětimetrová, ale cena byla jen jedna. Mladičký prodavač odběhl s tím, že se zeptá, a jaké bylo naše překvapení, když se vrátil s novinou, že ta světýlka jsou buď třímetrová nebo pětimetrová! Vše nám líčil s vážnou tváří, vedle krabic s dvaceticentimetrovými nápisy 3m a 5m. Ujistili jsme ho, že to víme, ale jaká cena že patří k jakým? Aha, opět krátké odběhnutí a návrat s tím, že pětimetrová světýlka už nejsou (jedny z mnoha jsme drželi v ruce) ...Vzdali jsme to, a řešili jsme vše až na pokladně.


Zkušenosti s neznalostí švédského jazyka při nakupování se nevyhýbají ani našim českým kamarádům - jeden pobíhal po supermarketu a ptal se (anglicky) zmatených prodavačů, kde najde toto zboží, přičemž jim ukazoval lísteček s nápisem GÄST (tedy HOST). Ukázalo se, že kamarád, který mu radil, sice věděl jak se řekne švédsky řekne DROŽDÍ (JÄST), ale už nějak nevěděl, jak se to píše.



Také vybírání tarifu na mobil není jednoduchá záležitost, pokud se vám k tomu nachomýtne prodavačka, která se stihla naučit jen první kapitolu z knihy - Jaké to vlastně máme tarify. Rozhovor vypadal asi takto: Já - Volám tak a tak, chtěla bych nějaký tarif, co by mi mohl vyhovovat, nyní používám tarif Užívám si. Prodavačka - Tak to mám dnes pro vás speciální nabídku - když si ještě dnes aktivujete tarif Jsem v kontaktu, tak bude volat jen za 2 SEK/min a SMS jsou jen za 50 öre! Přičemž vytáhla odněkud blok a nakreslila do něho mě (tedy značně nerealisticky, protože jako kouli) vedle mobil a velkými číslicemi mi nad kreslenou hlavu napsala 2 SEK a 50 öre. Zarazila jsem ji - Já ale teď mám tarif, kdy volám za 1 SEK/min a posílám SMS za 30 öre! Prodavačka vytrhla svoji malůvku z bloku a prohlásila - Tak to má pro vás speciální nabídku, a opět mě začala malovat, volání za 2 SEK/min a SMS za 50 öre! Já - Ale já mám lepší tarif, tarif Užívám si je levnější, než co mi nabízíte - podívejte se sama - ukázala jsem na tabuli (co byla velká asi jako malá stodola) s cenami mého tarifu, která visela v prodejně. Prodavačka ani na chvíli nezaváhala, vytrhla další list z bloku a znovu začala -Tak to má pro vás dnes speciální nabídku... Setrvali jsme jen do té doby, než jsme zjistili, že je svou speciální nabídku schopná opakovat neomezeně dlouho. Nebo že by to byl robot?