Prosinec 2012

God Jul! Veselé Vánoce!

24. prosince 2012 v 13:08 | Janah
Přeji všem svým čtenářům krásné prožití vánočních svátků!


Děti z Bullerbynu - co o nich možná nevíte

4. prosince 2012 v 16:03 | Janah |  Vejrárna
Přichází čas dlouhých večerů, přichází čas, kdy člověk rád zasedne do ušáku a otevře knihu a začte se. Nebo v mém případě - otevře Děti z Bullerbynu v originále a bude se snažit je přelouskat.

Není snad v Česku oblíbenější dětské knihy, než jsou Děti z Bullerbynu od Astrid Lingrenové, kniha, která je čtena hlavně českými dívkami, je bestselerem už mnoho generací a zdá se, že její obliba se neztrácí, přestože ji autorka napsala už v roce 1946 (u nás se někdy mylně uvádí rok 1947). Tedy, "ji napsala" správněji řečeno "je napsala". Ano, u nás vyšla jen jedna kniha, s názvem Děti z Bullerbynu, rozdělená do tří částí, ale taková kniha nikdy ve Švédsku nevyšla, protože se jedná vlastně o tři knihy o dětech z Bullerbynu, které autorka psala postupně - Alla vi barn i Bullerbyn (My všechny děti v Bullerbynu), Mera om oss barn i Bullerbyn (Více o nás dětech v B.) a Bara rolight i Bullerbyn (V Bullerbynu je jenom veselo).


Už když jsem se začala švédsky učit, věděla jsem, že mým cílem je přečíst si Děti z Bullerbynu v originále. A když jsem pak už švédštinu ovládla lépe, byla jsem postavena před nečekaný problém - dostupnost a cenu. Jak již bylo řečeno, místo jedné knihy si musíte koupit tři. A po dobu dvou let se mi nepodařilo narazit na všechny tři knihy najednou, měla jsem strach si koupit jen část, obzvlášť, když se třetí kniha jevila jako málo dostupná. Mému váhání napomohl i fakt, že každá z knih stála kolem 250 SEK, tedy asi 730 Kč! Až letos v prosinci jsem je objevila za únosnou cenu v miniedici.Takže jsem se konečně dočkala, a originál Dětí z Bullerbynu mi přinese Ježíšek (ten český).

Když už jsme u toho Bullerbynu - Víte, že správně se vyslovuje "bylerbynu"? Něco jako přehlasované německé "ü". Tedy žádné "bů" na začátku. Já jsem se to paradoxně nedozvěděla až tady ve Švédsku, ale asi v 10 letech přeneseně od maminky - byla jsem nemocná, a požádala jsem maminku, aby mi v knihovně půjčila knihu Děti z Bullerbynu, samozřejmě, že jsem to vyslovila s "u". Maminka pak přišla z knihovny pořádně naštvaná, protože nějaká "intelektuálně nadřazená" knihovnice se ji při vypůjčování jala arogantně poučovat, že jsou to děti z "bylerbynu" nikoli z "bulerbynu", a ještě dodala něco nevzdělanosti a snad se i ušklíbla. Docela by mě zajímalo, kde se to protivná knihovnice dozvěděla, protože dodnes to málokdo v Česku ví.


Možná také nevíte, že v Dětech z Bullerbynu, autorka dost často popisovala skutečné osoby a příhody ze svého dětství. Takovými osobami byl například dědeček (pamatujete, ten co oslavuje 80. narozeniny a je dědečkem Anny a Lisy) a předobrazem Lasseho byl prý její bratr Gunnar. A také se tu dodnes prodává ona zapomenutá falunská uzenka z příběhu Anna a já jdeme nakupovat. Mimochodem, vůbec není špatná.

Když jsem knihu v dětství četla, připadla mi vesnice Bullerbyn o třech domech jako čirá fantasie Astrid Lingren. Teprve když jsem se sem nastěhovala a trochu se rozkoukala - jaké bylo mé překvapení, že takové "vesnice" tu skutečně ještě dnes existují! Sama jsem v takové byla, když jsem se učila vyrábět adventní svícny, v článku Kurz máčení svíček. Tam se dokonce vesnic skládala z jednoho statku (třech stavení) a obývala je snad jedna nebo dvě spřízněné rodiny.

A nakonec - víte, jak by se Bullerbyn přeložil do češtiny? Slovo "buller" znamená hluk rámus, ruch a slovo "by(n)" je vesnice, osada.

Takže- už se moc těším jak se začtu do Dětí z Hlučné vesnice, a až dočtu, dám vědět, jestli je v originále něco navíc.