Září 2012

Mamí, já chci bonbón!

17. září 2012 v 18:01 | Janah |  Vejrárna
Zatímco českému dítku by se po této větě dostalo pokárání, že se říká prosím, dítěti švédskému, se dostane odpovědi zcela odlišné, zvláště vysloví-li ji v pondělí.

Tak za prvé, nikdo po něm nebude žádat kouzelné slůvko "prosím", protože toto slovo ve švédštině de facto neexistuje. Vlastně se v těchto případech předjímá, a dopředu se použije slovíčko "tack", tedy děkuji. Ale to ještě není jádro pudla.

Švédi ročně snědí v průměru asi 20kg sladkostí na osobu. Každý supermarket má speciální oddělení pro "godis", a věřte není to jen pár krotkých regálů jako u nás, balené cukrovinky, se tu ani tolik neprodávají - letí tu prodej na váhu. Cukrovinky v šuplíčcích, lopatička v ruce a sáček v druhé, to je to, oč tu běží. Několikrát jsme se rozhodli, že si takhle koupíme pár bonbónů, a ani nevím jak, bylo z toho kilo, v tom lepším případě. To si tady přihodíte pár bonbónků, tyhle jste ještě neochutnali, tamty vypadají lákavě, a tyhle jsou čokoládové... Aby ne, když opravdu máte na výběr, viz foto.


Tak už se pomalu blížíme k tomu pudlovi - asi kvůli snadné dostupnosti godis, a také kvůli tomu, že populace tloustne a z nějaké tradice, o níž nikdo neví, kdy začala a čím, no prostě, švédské děti jedí bonbóny jenom v sobotu. Ne bezvýhradně jen v tento den, ale jen v jeden jediný den v týdnu, a to, v 99%, právě v sobotu.

Tato praxe je tak rozšířená, že dokonce existuje reklama, která říká něco ve smyslu, že je skvělé být dospělý, protože můžete jíst sladkosti kdykoli a nečekat na sobotu.
Také je docela velký prohřešek přinést dítěti (na návštěvu) godis v jiný den, než je sobota - sáček je nebohým dítkám odebrán s tím, že ho uvidí a snědí až v sobotu.Takže dítěti bonbóny v neděli moc velkou radost neuděláte, spíš naopak.

Současně s tímto pravidlem platí ještě jedno - v sobotu nejsou děti v konzumaci sladkostí nijak omezovány a mohou se sladkostmi doslova přecpat, většina rodičů to v tento den toleruje a děti nejsou nijak limitovány.


Když jsem se o existenci pravidla dozvěděla, začala jsem si opravdu víc všímat toho, že v sobotu jsou děti na pískoviště takové ulepené, a že se často spustí brekot kvůli lízátku, co upadlo do písku. Dokonce mnohdy i batolátka v kočárku hřímají vítězoslavně nějaké to godis v ulepené ručce, ale jen v sobotu.V neděli už je klid a nesladko.

Líbí se vám tohle výchovné pravidlo? Zavedli byste ho rádi doma? Anebo proti němu máte své výhrady? Jsem zvědavá na vaše názory v komentářích. Až ho budete psát, dejte si k tomu bonbón - však víte - je báječné být dospělým, protože...