Duben 2012

20 věcí co musíte znát, než se přestěhujete do Švédska III.

25. dubna 2012 v 17:17 | Janah
V minulých článcích, které naleznete tady a tady, jsme se poučili již o deseti důležitých věcech, bez jejichž znalosti ve Švédsku neobstojíte, a dnes je na řadě dalších pět.

11. Nalezněte svoji nejbližší IKEA

Je velmi důležité vědět, kde je nejbližší IKEA, a to nejenom, když potřebujete nábytek. V IKEA se také prodává levné a většinou kvalitní jídlo, nejlevnější párek v rohlíku z celého Švédska a obědy jsou zde chutné a levné. Pokud se tedy chcete za rozumnou cenu dobře najíst - návštěvou IKEA nic nezkazíte. Na parkovišti IKEA se také občas konají kulturní či sportovní akce a čas od času i bleší trhy. Pokud tedy ve Švédsku nechcete být úplně "out" nejbližší IKEA si rozhodně najděte, i když mám pocit, že tohle máme z Česka dobře natrénované.


12. Pěkné boty - dolů s nimi

Tak tohle mne zarazilo - přezouvání návštěv se přeci odjakživa připisovalo nám! Už i v tomhle nám Švédi lezou do zelí... Takže tohle vás asi nijak nezarazí, ani nepřekvapí, to máme nacvičeno ještě lépe než lokalizaci IKEA. Švédi sice své návštěvy rovněž zouvají, ale bohužel už vám nenabídnou domácí pantofle - poté co jsem si několikrát rozmrazovala nohy tři dny, nosím si s sebou na návštěvy tlusté ponožky. Vřele doporučuji i v létě! Prostě si pamatujte - na návštěvu v poledne, k večeru i k ránu, bez tlustých ponožek, umrzneš v tu ránu.



13. Zima je skutečně studená, tmavá a může být i depresivní

Houby může být depresivní - JE depresivní. Je paradox, že čím déle jsem ve Švédsku, tím tu zimu snáším hůř. Nejsem v tom sama, spousty lidí, co se ve Švédsku nenarodila, to má stejné. A když pak zajdete k lékaři, doporučí vám vyrazit někam za sluncem. Ovšem na recept vám to nedají, bohužel. Za sluncem odjíždí i mnoho rodilých Švédů a všeobecně je to lékaři a psychiatry doporučováno. My ostatní, co odjet z nějakých důvodů nemůžeme, utěšeně tloustneme, protože upadáme do medvědího spánku (v zimě jsem skutečně schopná spát 12! hodin) a tmu a nevrlé počasí si kompenzujeme cukrem. Jsme tlustí (každé jaro pozoruji, jak se všichni v domě odtučňujeme), ale živí. Někteří, co nejsou tlustí, jsou zasebevraždění. I tak bohužel dokáže být severská zima krutá, a ne nadarmo vede Skandinávie v počtu sebevražd. Není se co divit. Kdo nezkusil, nevím o čem mluvím.

14. Choďte všude včas

A nemyslí se tím takové to české "včas", kdy se "včas" považuje něco mezi 10 až 20 minutami po začátku akce nebo srazu. Choďte přesně na čas i na návštěvy - tady se nedodržuje "akademická čtvrthodinka" a také naopak, když si pozvete Švéda na návštěvu na šestou v podvečer, počítejte s tím, že u dveří vám zazvoní v osmnáct nula nula, pinntlich (abych to tak řekla hezky česky). Švédi jsou na nedochvilnost velmi citliví a pokud je necháte čekat, snižujete svou šanci, že si užijete hezký večer nebo že obchodníka přesvědčíte o výhodách svého výrobku či služby.

15. Máte-li chuť na alkohol, musíte do Systembolagetu

A patřilo by se dodat, že si své chutě musíte naplánovat, protože Systembolaget je otevřený jen krátce a tu a tam. Alkohol je tu navíc drahý, a to hlavně kvůli dani. V normálních obchodech se prodávají jenom slabá piva, která jsou tak slabá, že se sotva udrží na regálu a koupit si je mohou jen osoby starší 18 let. V Systembolagetu musíte platit kartou, protože ta je vydávána pouze dospělým, stejné je to i s alkoholem v restauraci, jen ještě s tím dodatkem, že tvrdý alkohol vám tu nalejí až od jednadvaceti, do té doby vám povolí jen pivo a víno.
To mi připomnělo, že se mi v lednici chladí lahvinka importovaného vína, tak se s vámi pro dnešek loučím a vy nezapomeňte všechny body řádně nastudovat!

Velikonoce s labutěmi

9. dubna 2012 v 16:14 | Janah |  Fotoreportáže
Doufám, že jste si užili krásné Velikonoce, a kdybyste si náhodou nepamatovali, jak se ve Švédsku slaví, odkazuji vás na své starší články, které naleznete tady a tady.


Ještě před Velikonocemi jsme se byli opět podívat na labutě v Tysslingenu, článek o tomto místě jsem psala už v roce 2010, kde se o něm dozvíte více. Jen ve zkratce zopakuji, že je to místo, kde se na odpočinek zastaví nejvíce labutí v Evropě a jedná se hlavně o labutě zpěvné, a ty, na rozdíl od těch našich, kejhají, takže je tam i docela rušno.


V den focení sice svítilo sluníčko, ale bylo větrno a chladno, labutím to ale, zdá se, vůbec nevadilo.


Možná jim to v letu spíš pomáhalo, vítr je lépe nesl. Pokud se tedy na země nepřejedly připravených lahůdek.


Ne, že bychom jim snad něco dávali, ostatně krmení je přísně zakázáno, ale místní obyvatelé je pravidelně (a odborně) krmí (více v odkazu na článek z roku 2010).

Na dobrotách a popularitě labutí se vždy přiživí ještě i jiní - husy, kachny, havrani a kavky. (Na foto je berneška velká.)


Některé labutě si rády hrají na modelky (modely), ale proč ne? - Jsou skutečně neodolatelné.



Také vždy mají obecenstvo...


Letos jsme si poprvé všimla jedné věci, která mi stále vrtá hlavou - každý den jsou webových stránkách Tysslingenu počty labutí k tomu dni - a to s přesností na jednu labuť! Takže se tam třeba objeví - 1862 (nebo taky 4 674) labutí, spočítáno ráno. Ať jsem si lámala hlavu, jak jsem chtěla, nepřišla jsem na to, jak by to udělali. S přesností na desítky? - možná, s přesností na stovky? - pochopitelné, s přesností na jednotky? - neuvěřitelné. Prostě si myslím, že si ta čísla trochu cucají z prstu, nebo ne? Víte, nebo vás napadá způsob jak pohyblivé labutě přesně spočítat? Dejte vědět v komentářích!


Ano, jeden způsob mě taky napadá - ráno vyjede krmič s vozíkem na luka, labutě popadnou své ešusy a krmič začne vyvolávat: "Růža s Béďou! Filoména s dětmi! Máňa!... Máňa! A hleďme, ta letos zase nepřiletěla!"