Březen 2011

Slavíme Den vaflí!

25. března 2011 v 11:20 | Janah |  Tradice
My z těch oslav prostě nevyjdeme! Jen co jsme oslavili Mastné úterý už se chystáme užít si sladký pátek. Více o tom, jak se tento svátek slaví, a proč se slaví, se dočtete v mém loňském článku Vaflový den.

Dnes v celém Švédsku prudce vzroste spotřeba elektřiny, a to v důsledku nadměrného zapojení vaflovačů do sítě. Neúnosně vzroste spotřeba papírových ubrousků na utření všech deseti, které, byť oblíznuty, žádají si něco zásadnějšího při přechodu od vafle slané k té závěrečné, sladké. Šlehačka poteče proudem a zítra zaplní kontejnery svá břicha skleničkami od jahodového džemu (budou vymyté a roztříděné, jsme ve Švédsku). K vaflím se vypijí hektolitry kávy.Vzduchem se ponese vůně přepalovaného másla...
A v sobotu se pak žádný Švéd nebude moct podívat na sladké, neřkuli na vafli.



Pokud se k chcete k naším bujarým oslavám přidat, nabízím nový a neotřelý recept:

Celozrnné vafle

2dl pšeničné mouky
2dl grahamové mouky
1dl pomletých ovesných vloček
7dl mléka
2 celá vejce
1/2 lžičky soli
2 lžíce rozpuštěného másla

V jedné míse smíchejte všechny suché přísady, ve druhé rozšlehejte vejce a promíchejte s mlékem a máslem. Poté smíchejte obsahy obou mís, a nechte chvilku odpočinout. Rozehřejte vaflovač (v originále vaflová železa) a upečte vafle.
Servírujte s libovolným navršením dobrůtek.

Vašemu jemnému jazýčku se nabízí, mimo jiné, tyto kombinace:
- uzený losos, kysaná smetana, citron a kopr
- kozí sýr, med, rozmarýn
- tvaroh, vanilkový cukr, rozinky a citrónová kůra
- šunka, kysaná smetana, čerstvé bylinky
- špenát, sýr feta, restovaná slunečnicová semínka
- rozsekané želé bonbóny, rozsekaná čokoláda, šlehačka

Záleží jen na vás, jaké přísady zvolíte. Tak co? Přidáte se k naší oslavě?

Zrození jasných dní

20. března 2011 v 22:12 | Janah |  Tady a teď
Konečně jsme se dočkali! Už nadešla ta dlouho očekávaná chvíle! Je to tady!

Že jsem ještě neřekla co? Schválně zkuste hádat! Ne, nemá to mimořádně nic společného s jídlem, ani s cestováním, ani jsme nic bujaře neslavili.

Dobrá tedy, nebudu už vás dále napínat. Dnes, právě dnes, jsme tu ve Švédsku měli delší den než vy v České republice. Zatím jsme si užívali dne delšího o pouhé dvě minuty, ale to jsou jen první nesmělé krůčky směrem k bílým nocím.



Dnes jsme s konečnou platností dali poslední sbohem tmavým, těžkým dnům.


Budiž tedy světlo! Vyhlašuji dny světla, pokud se chcete zúčastnit, napište do komentářů svůj oblíbený citát či báseň na dané téma. Moc se těším.

Sama začnu tímto citátem: Je-li světlo první láskou života, zdalipak láska není světlo srdce? Honoré de Balzac

Kudy do Švédska III.- Dánsko, Švédsko

15. března 2011 v 21:21 | Janah
V prvním článku jsme přes Německo dojeli k trajektu, po díle druhém máme za sebou úspěšně i trajekt. Dnes tedy sjedeme z lodi a vydáme se přes Dánsko do cíle naší cesty, totiž do Švédska, konkrétně do Örebra. Pokud se vydáte někam jinam ve Švédsku, tak, kromě západního pobřeží, budeme mít stejně hodný kus cesty společný.

Posilněni odpočinkem na lodi vydáme se tedy směrem k hlavnímu městu Dánska, Kodani (na ukazatelích ale hledejte název Kobenhavn s přeškrtnutým "o") Na téhle cestě není poměrně nic moc zajímavého, ale pokud budete pozorní, tak můžete za světla zahlédnout jeden starý větrný mlýn.
Asi nejpodivnější je zajímavý třípruhový kruhový objezd, který má po obvodu semafory - vždy se modlím, aby se nerozsvítila červená, protože je dost nejasné pro koho platí, a upřímně, je dost zvláštní zůstat stát poté, co jste najeli na kruhový objezd. Nikde jinde v Evropě jsem zatím na nic podobného nenarazila.
Za zmínku stojí ještě zajímavý most přes mořský výběžek, na který narazíte kousek před Kodaní. Pozor neplést s tím öresundským, tam se teprve dostaneme.


Pokud pojedete někam na čas a dostanete se do Kodaně kolem 16. hodiny počítejte s tím, že si nejspíš chvíli postojíte v dopravní zácpě, jestliže jedete navíc v pátek nebo před nějaký svátkem, přidejte si k cestě aspoň hodinu.
Když dorazíte do Kodaně, tak vlastně zjistíte, že z ní nic neuvidíte, protože pojedete po okruhu, na sochu Malé mořské víly a jiné pamětihodnosti můžete zapomenout.

Teď přijde okamžik rozhodnutí - přes most nebo trajektem? Já vám můžu rozhodnutí usnadnit, neboť mám vyzkoušené obé. Cesta k mostu nebo k trajektu je skoro stejně dlouhá, cena za trajekt poslední dobou vzrostla, za most zůstala delší dobu stejná, a tak došlo k cenovému vyrovnání - za trajekt z Helsingoru do Helsinborgu zaplatíte přibližně stejně jako za přejezd Öresudnského mostu, tedy cca 40 EUR (všechny ceny, co uvádím, jsou platné v daný okamžik, platí pro cestu jedním směrem a osobním vozem s dvěma pasažéry).
Dřív jsme využívali více trajektu, který jezdí třikrát za hodinu a cesta trvá cca 20 min (stihnete si jen tak tak odskočit). Nyní dáváme přednost mostu, a to z praktických důvodů - cesta se nám tím zkrátila asi o hodinu. Když jedete trajektem, musíte na něj chvíli čekat, chvíli trvá než se nalodíte a než z něj sjedete, trajekt může mít zpoždění (dost často), most naštěstí ne.


Za mostem vás zase poměrně často čeká celní/policejní kontrola, za trajektem je kontrola obvyklá jen po 21. hodině. Když jedete po mostě, zaplatíte něco málo benzínu navíc, most je dlouhý 16 km. Záleží jen na vás, jak se rozhodnete, který vstup do Švédska zvolíte.

A ještě jsme se ani řádně nepokochali mostem/jízdou na trajektu a už je tu Švédsko, země severská a vytoužená. Pokud jedete po mostě, tak jako první spatříte Malmö. Velké multikulturní město, které ovšem, hlavně i kvůli blízkosti hranic a přistěhovalcům, rozhodně není typicky švédské.

Pokud máte ve voze navigaci, doporučuji ji ve Švédsku nastavit na preferování dálnic. Silnic první třídy si užijete tak jako tak, a hlavně podél nich není moc co k vidění, většinou projíždíte lesy a vesnicemi o velikosti dvou statků. Nejhorší ale je, že loni si Švédi schválili novelu zákona o nejvyšších povolených rychlostech na pozemních komunikacích a rychlosti drasticky snížili. Po silnici první třídy tak jedete maximálně 70, před každou vesnicí brzdíte na 50, a jakmile se objeví nějaká překážka či práce na silnici vlečete se 30. Na dálnicích je nejvyšší povolená rychlost 120km/hod., ale nečekejte, že si ji moc užijete, ač kvalita místních dálnic rozhodně předčí tu naši, z nějakých nejasných příčin je nejčastější povolenou rychlostí na dálnici 100 až 110km/hod. Síť dálnic je tu hodně "děravá" Takže pokud nejedete do Stockholmu, počítejte s tím, že, stejně jako my, nějaký ten úsek pojedete mimo dálnice.


Rychlosti radím dodržovat, neboť švédští policisté jsou nesmlouvaví (nezkoušejte nic okecat, jinak vám napaří ještě další pokutu), neplatí na ně ani že jste cizinec, nelení vás vyhledat i v Čechách pokud se vyhnete zodpovědnosti a pokutu nezaplatíte. Pokuta se nikdy neplatí na místě, policista vám odevzdá šek, který můžete zaplatit přímo ve Švédsku nebo až doma, ale nejpozději do doby uvedené. Pokud pokutu včas neuhradíte, těšte se na mastné penále. Máte samozřejmě právo se odvolat a dokázat svoji nevinu u švédského soudu. :-) Nejnižší pokuta ve Švédsku se prý pohybuje kolem 1000 SEK (cca 2700 Kč) za malý přestupek, při nedodržení rychlosti začíná pokuta asi na 3000 SEK.

Rychlost se všude měří hlavně kamerami, z nichž některé jsou maketami, vtip je v tom, že pokud tou cestou jedete poprvé, nevíte které to jsou. Doporučuji všímat si místních a napodobit je při náhlém zpomalení.
Na silnicích mimo dálnice jsou nebezpeční řidiči trucků, protože ve Švédsku jsou povolené i megakamióny, které do EU (zatím) nesmí. Jeden takový nás před sebou hrnul na úzké silnici, kde nebylo kam odbočit, a řeknu vám, už dlouho jsem neměla tak děsivé pocity. Také si dávejte pozor kde zastavíte, každoročně je jimi ze silnice někdo smeten.


Pomalu už se blížíme do cíle naší cesty - středního Švédska. Příště ještě dodám malou mapu, přidám itinerář a rady, jak načerpat pohonné hmoty na místních pumpách. Tak zatím - Hej då!

Mastné úterý

8. března 2011 v 19:59 | Janah |  Tradice
Už je to tady! Konečně jsme se dočkali dne, kdy všichni povinně zahodí diety za hlavu a užijí si Mastný, nebo také tučný den. Mastný den je krásná tradice, kdy se pojídají výborné semlor.

Dozvuky má tento svátek asi tak týden, tak jestli chcete, můžete se ještě přidat a upéct si božské "žemle" podle receptu z loňského roku. Recept a základní informace najdete v článku Tučný den.

Letos nový recept nepřidám , ale dodám k těmto oslavám nějaká fakta. Tak předně se mi podařilo zjistit po kolika žemlích švédský král zemřel - myslela jsem, že jat svou vášní k žemlím se k smrti pomalu projedl, ale zatím jsem se dočetla, že to vzal docela hopem a zemřel po konzumaci 17 semlor! Tím se nám také jasně rýsuje hranice bezpečné konzumace žemlí. Mějte to na paměti a po patnácté pomalu zvolněte...


Také jsem vyzkoumala, že v tento den se každý rok prodá kolem 5 miliónů žemlí. Pokud budeme počítat i nějaký ten den předtím a potom, můžeme, ale dostat číslo téměř dvojnásobné.

Také se potvrdilo, že svátek je (tedy slabou) obdobou našeho Masopustu, ale slaví se (letos) až o tři dny později, protože se musí trefit do úterý. Snažila jsem se zjistit, jak a od čeho počítají, ale nechtějte to po mně, je to nějaké zamotané a informace se zdroj od zdroje liší. Třeba to zjistím do příštího roku.

Takže vám všem přeji hezký a dobrý Tučný, Tlustý den ( se speciálním přípisem Tlusťjochovi). A nezapomeňte! - žemlí maximálně 16!

Arktická zima

4. března 2011 v 20:20 | Janah
Jen co se objevil v kalendáři první únorový list, objevily se spolu s ním ukrutné mrazy a vytrvaly skoro celý, naštěstí nejkratší, měsíc. Něco podobného, ale v mnohem menší míře se odehrálo i loni, vzpomínáte si na můj článek Já už budu hodná!?


Zatímco vy jste na svých blozích provokovali fotografiemi sněženek, my jsme znali v podstatě jen dva stavy - svítící sluníčko rovnalo se mráz kolem dvaceti stupňů pod nulou i přes den, nebo pod mrakem, to znamenalo závaly sněhu a teploty "jenom" kolem mínus deseti.


V obou případech mohl situaci podbarvovat vítr. Když v takových mínus dvaceti fouká, máte pocit, že na sobě místo péřovky máte krajkové kombiné. Čepice je hlavně v případě sněžení a větru nezbytností, jinak se vám v uších udělají závěje :-)


Překvapilo mě, jak málo se v té zimě změnil běžný život Švédů. Dál jezdili na kolech,br, děti si dál hrály na hřištích a přebíhaly jen v trenýrkách z tělocvičny do bazénu, br, br, a dál mě děsily děti co chodily z bazénu s mokrou hlavou, brrrrrrrr!


Nám se tedy život změnil - zjistili jsme limity našeho zimního oblečení a ledasco jsme museli pořídit nové (nyní se směle můžeme připojit k polárním výpravám), psa jsme vycvičili na rychlovenčení (připomínám, že máme čivavu a její "mrazný" bod je i v oblečku poněkud nízký) a já jsem zjistila, že některé fotoaparáty mi kolem mínus 25°C zamrznou a odmítají spolupracovat a že je velmi těžké je odtrhnout od ruky bez rukavice.


Arktická zima vyvrcholila jednoho všedního dne, kdy jsem byla nucena jet nakupovat a při vyndávání nákupu jsem uklouzla a upadla. Sousedka jdoucí okolo to suše okomentovala: Jo, jo, je teď arktická zima, ta umí být tvrdá!" Mohu dosvědčit! Doslova a do písmene!


Víte, že Arktický den je terminus technicus? Za arktický den je v meteorologické terminologii považován den, kdy maximální denní teplota nepřesáhne -10 °C. Čas od času se takový den objeví i v České republice.