Listopad 2010

Svátek světel

28. listopadu 2010 v 22:50 | Janah |  Fotoreportáže
Na advent je zvykem zapálit svíčku, zůstanu té tradice věrná, jen jich tu na blogu rozžehnu trochu víc. Pojďte se se mnou podívat na Svátek světel.

Už loni jsem vás v článku Festival světla provedla rozsvíceným městským parkem a letos vás zvu opět, jen to tentokrát vezmeme z druhé strany parku.


Vstupte bránou do říše světélek.
brána



Můžete se ohřát u ohně...
oheň u cesty



...nebo u podnosu se svíčkami.
podnos se svíčkami



Zabloudit je nemožné - stačí jít po světle.
světelná cesta



Také osiřelá voliéra uzamkla ve své kleci světlo a budila zaslouženou pozornost.
voliéra



Mohli jste se ruku v ruce projít světelným tunelem...
světelný tunel



...nebo navštívit tajemný strom a pošeptat mu své tajné přání, třeba se díky této magické noci splní...
osvětlený strom



Možná, že i světelná pyramida má kouzelnou moc, nemyslíte?
světelná pyramida

Nevím, jestli mi splní přání, ale okouzlila mne určitě.  Nejenom ona, ale celá atmosféra letošního Svátku světel.

Setkali jste se někde u nás či ve světě s něčím podobným? Nebo je to jen místní specialita? Jsem zvědavá,  z vašich  komentářů se dozvím víc.

Udělej si sám

19. listopadu 2010 v 21:54 | Janah |  Vejrárna
Ne, že by Švédi byli až takoví kutilové, v tomhle je nadpis trošku zavádějící, nejspíš by tam mělo stát - obsluž se sám.

První příklad znáte jistě všichni - slavné a žádané švédské stoly. Jak už to tak bývá - tak jako ve Vídni neznají vídeňskou kávu, tak ani ve Švédsku neznají švédský stůl. Ne, že by je neměli, ale prostě jim tak neříkají. Tady se jim říká bufet, nebo prostě stůl, nyní nejčastěji restaurace zvou na Vánoční stůl. Princip švédského stolu je dostatečně znám, není třeba objasňovat, že jsou to ty stoly, kvůli kterým chodí novináři na tiskovky a  v letoviscích je najdete obloženy Němci (neplést s obloženými mísami).

Druhá samoobslužná zóna se nachází  ojediněle, a v mnohem menším měřítku i u nás - můžete sami zaplatit u pokladny bez pokladní. Tady si navíc sami načtete čárkové kódy, už v průběhu nakupování, takže zboží si hned ukládáte do tašek, pak vložíte čtečku kódů do jakési pokladny a sami zaplatíte. Můžete platit jak hotově, tak platební kartou. K tomu všemu potřebujete jen kartu prodejny, kterou vám vydají na základě jména, adresy a čísla vašeho občanského průkazu. Na tu samou kartu sbíráte bonusy. Fronty na pokladnu tak odpadají.

Výše popsané věci spadají ještě stále do sféry více méně obvyklých věcí, ale vydejme se dál, ne nadarmo je tento článek zařazen do rubriky vejrárna. Když už jsme v těch supermarketech, nezapomeňme se rozhlédnout po dárcích k nákupu. Při mém prvním nákupu tady jedna firma dávala k nákupu vloček, porcelánové misky - všechny byly úhledně vyrovnány vedle uvedeného zboží, a bylo tam také uvedeno, za kolik nakoupených müsli misku dostanete. Misku jsem poctivě vyložila na pás ke zboží, pokladní  nemohla najít kód, tak jsem jí řekla, že je to dárek k vločkám, ona opáčila, proč že ho tam tedy dávám. No, řeknu vám, pořád si ještě připadám divně, když dárky v obchodě strkám přímo do kabelky.

Z potravin se přesuneme do obchodu s bytovými doplňky a s  metrovým textilem. Výběr široký, obchod veliký, jediné prodavačky u pokladny.  Uprostřed prodejny je veliký stůl, metr a instrukce, jak látku změřit a střihnout. U pokladny samozřejmě po vás nikdo látku nepřeměřuje, co nahlásíte, to zaplatíte. Ve světle toho mi nůžky připnuté na řetízku připadají velmi úsměvné.


otevřená prodejna

Na obrázku je zachycen další častý jev - prodejna, v níž neprodává nikdo. Dost často se to týká bazarů nebo uměleckých prodejen. Sami si zboží vyberete, a třeba i naložíte do auta, a pak najdete návod, jak a kde zaplatit.


betala

Například na této ceduli je napsáno, že "Jestliže něco zakoupíte, zaplaťte v Nora Diversehand na náměstí". Ten zvláštní název je název obchodu. Podotýkám, že náměstí se nacházelo nějakých 500 metrů od tohoto místa, ulička byla poměrně opuštěná.
U nás bych to doporučila jen jako snahu o rychlý a bezplatný úklid.

Vždy a znovu si kladu otázku, jak dlouho tyhle nákupy "na čestné slovo" ve Švédsku vydrží, přece jenom přistěhovalci přibývají a Švédové si stěžují už na to, že musí zamykat domy auta a kola, což ještě poměrně nedávno nedělali. No, uvidíme.


Myslíte, že by to obdobně mohlo fungovat i u nás? Zajímají mě vaše komentáře.

Martin na bílém koni

12. listopadu 2010 v 1:07 | Janah |  Tady a teď
Původně jsem chtěla psát článek o něčem jiném, ale padající sníh si vynutil změnu. Martin k nám na bílém koni přijel už o dva dny dřív, snad aby to k vám stihl, ale podle předpovědi počasí soudím, že se cestou někde zakecal, protože do Čech nedorazil.


Jako každou zimu ve Švédsku - sníh tu nezaskočí silničáře, ale cyklisty.

kola pod sněhem



Stromy se ale oblékly do slušivého kožíšku..

zasněžený strom



Kachny se slétly na první bílý sněm, potok byl rázem puntíkatý.

Kachny na potoce



Tři stromy, tři bratři, chytali  sníh do otevřených náručí.

tři stromy



Rozchodník získal nóbl módní doplněk, jen aby to jeho hlava unesla.

rozchodník pod sněhem



Osamocená kachna se schoulila do sebe.

kachna s rampouchem na zobáku



Jinde sníh uklidil staré listí a ztišil přírodu. 

zátiší



Zdá se, že zima se všem líbí, jen šípek tiše pláče za podzimním sluncem.

slzící šípek


A jak to máte vy? Máte rádi sníh, hodně sněhu? Nebo byste raději to podzimní sluníčko?

První sníh

1. listopadu 2010 v 23:46 | Janah |  Fotoreportáže
Přesto, že sv Martina ještě nebylo, přikryl na konci října v Örebro první sněhový poprašek. Vlastně možná napadl proto, že tady úsloví o sv. Martinu neznají.

Lavičky už se spokojeně zachumlaly do sněhové přikrývky. Zatím byla ještě tenká a slunce je z nich ještě před polednem nemilosrdně stáhlo.

lavičky pod sněhem



Proč by koberec pro hvězdy a osobnosti musel být jen červený? Bílá je lepší, ale pozor nezašlapat!

bílá cesta




Piknik pod stromy v přírodě - je libo misku zmrzliny?

list naplněný sněhem




Se sněhem bojují svými meči i stébla trávy, ještě jsou mladá a chtějí růst. Ve slunci nacházejí zdatného spojence - než zapadne, jsou stébla osvobozena. Jásavou zelení oslavují svoje vítězství. Zatím.

tráva ve sněhu



V bujarém jásání trávy, lze lehce přeslechnout tichý pláč listu. Vlastně to už ani není list, zbyla jen mapa jeho života. Lze v ní číst jako z rukou člověka.

mapa života



Houby si kolem sebe utvořily magický kruh - ne, k nim zima ještě nepronikne! Shlukly se k sobě a vzájemně si dodávají odvahy.

houby v kruhu sněhu




Vzbouřené vlny moře? Vlasy paní Zimy? Zorané pole v slušivé peřině? Čokoládový dort se sladkými údolími? Co myslíte?

ČB foto