Únor 2010

Já už budu hodná!

22. února 2010 v 12:09 | Janah
Někdo z vás to musel vynést, někdo z vás někde mluvil! Jinak si to neumím vysvětlit.

Po napsání článku Pozor! Přísně tajné!
o mírnosti švédských zim, se začaly dít věci! Teplota stále klesala, vítr stále sílil a sněžení neustávalo.

Nejdřív jsem to brala ne lehkou váhu, a počasí se spíše vysmívala, jak se mi naivně snaží dokázat, že ve Švédsku jsou zimy severské, ale pak začalo jít do tuhého.

Vyndala jsem z mrazáku tvarohový závin, půl hodiny ho pekla, a pak jsem ho dala vychladnout na náš zasklený balkon a ... byla jsem zpět v bodě "a".

Naše čivava odmítla hrát si s námi na pouštění draka, když jsme s ní (s ním) za prudkého větru vyšli ven na vodítku. Rovněž odmítla hrát si za hustého sněžení na lavináře (polohu psa jsme určovali podle konce vodítka), a tak proti všem pravidlům jen vyběhne před dveře, udělá co potřebuje a spěchá dovnitř.

A včera, včera to dostoupilo vrcholu - šla jsem nakupovat. Můj zimní kabát mi připadal jak pavučinková halenka, rukavice nic neřešily, nohy mě naštěstí netrápily, protože ty jsem necítila už po prvních pár minutách, zato jsem cítila jak mi zamrzá úplně celý obličej, včetně horního patra a jazyka, a to jsem dýchala nosem! Nemusím snad podotýkat, že nákup jsem donesla domů "zmrazený hned po sklizni".

Výhled z našeho okna:
V noci doklesal teploměr na - 25°C! Ráno se sice oteplilo na pouhých - 18°C, zato začalo vydatně sněžit. To mě zlomilo... Už to nemůže dál pokračovat! Už to nevydržím!

Ano, místospřežně prohlašuji, že švédská zima je tuhá, silná a strašlivá. Za svůj pomýlený článek se upřímně kaju! Potvrdím cokoliv, i že máme soby na zápraží a lední medvědy v obýváku, cokoliv, jen ať už se oteplí!

Tučný den

16. února 2010 v 23:11 | Janah |  Recepty
Dnes se ve Švédsku slaví Fettisdagen, tedy mastný, tlustý den. Jeho oslava připadá každý rok na jiný den, protože se slaví 40 dní před Velikonocemi.

Hlavní na této oslavě je jídlo, přesněji řečeno žemle, proto se taky někdy tomuto svátku říká Žemlový den. A že to není žemle jen tak nějaká, dokazuje i tento obrázek.


Do těsta na žemle se přidává kardamom, v každé žemli naleznete marcipánové srdce a na něm hromadu té nejlepší šlehačky (minimálně 40% tuku). Mňam!

Dříve se prý žemle pekly trochu hutnější a neplnily se, ale položily se do misky, zalily horkým mlékem a posypaly cukrem a skořicí. Celé téhle laskomině se říkalo Horká zeď a mnoho starších Švédů jí dodnes dává přednost.

Žemlím holdoval také samotný král Adolf Fredrik, a to tak vydatně, že v podstatě na jejich nadužívání zemřel. Tomu říkám sladká smrt.

Normálně švédským koláčům a sladkostem odolávám, ale žemlím nikoliv. Abyste věděli o čem mluvím, přidávám i jeden žemlový recept.

Semlor - Špaldové žemle

50g droždí
3dl vody
8dl špaldové mouky jemně mleté (nebo 7dl jemně mleté a 1dl hrubé)
75g másla
3lžíce medu nebo kukuřičného sirupu
1lžička drceného kardamomu
1 vejce na potření
cca 100g marcipánu na náplň
cca 2dl šlehačky ( doporučuji min. 40% tuku)


Do trošky vlažné vody vmícháme droždí s kouskem medu a necháme vzejít. Smíchejte ostatní ingredience, máslo před použitím rozpustíme a v něm rozmícháme i med. Přidáme kvásek a zpracujeme těsto, které necháme asi 30 minut kynout.

Předehřejte troubu na 250°C, z těsta tvarujte malé žemle (koule) a položte je na plech vyložený pečícím paírem. Necháme znovu asi 30 minut kynout, poté potřeme žemle vyšlehaným vejcem . Troubu stáhneme na 225°C a vložíme do ní žemle. Pečeme asi 10 minut, nebo dokud nedostau zlatavou barvu. Necháme vychladit.

Z vychladlých žemlí odřízneme vršek (čepičku) a vnitřek mírně smáčkneme, pak do žemle vložíme kousek marcipánu (je dobré ho předtím promíchat s kapkou tekuté šlehačky nebo třeba i rumu, aby byl vláčnější) a navrch bohatě ozdobíme šlehačkou. Nekažte šlehačku ztužovačem, pokud použijete tu s vyšším obsahen tuku, vydrží vám našlehaná velice dlouho. Nahoru na šlehačku jemně položíme skrojek žemle a lehce pocukrujeme práškovým cukrem.

Je to syté, ale móoooc dobré. Myslím, že lásku krále Adolfa Fredrika pochopíte už po prvním soustu.

Zima, zima, zima je veliká

10. února 2010 v 15:39 | Janah |  Fotoreportáže
Jak už to tak v životě chodí, jen co jsem dopsala článek o tom, že zima je tady nic moc, příroda se rozhodla mě potrestat za rouhání a udeřila i tady v plné síle.

Ani místní hrad není přes ten sníh skoro vidět.



Chudáci kachny jsou odkázány na dobrotince, co je chodí krmit a balalncují přitom na ledových krách jako začínající bruslaři.



Pod příkrovem ledu a sněhu zmizela i řeka, a s ní i lodě.



Zato kola nezmizely, nevím co už by se muselo stát, aby se Švédi pustili řidítek bicyklu :-)



I když někteří zjevně tráví víc času ve vyhřáté hospůdce než na kole :-D


I Švédi sami jsou trochu zaskočeni vývojem letošní zimy, ale vzorně pluhují a čistí i cyklostesky a chodníky. Každý den odvážejí fůry sněhu z centra města a z míst kde by překážel, například z parkovišť. Nikde není mokrá kaše, protože solit se zde nesmí, jen se všude posýpá drobným štěrkem, který pak na jaře uklidí a znovu použijí.

A že zima letos neřekla své poslední slovo vyplývá z předpovědi počasí, která straší sněžením a mrazy kolem mínus 20°C. Ale to už je vám určitě jasné, vždyť z předchozího článku přece víte, že zimy jsou tu mírné a nestojí za nic. :-D