Prosinec 2009

Kdo nosí dárky ve Švédsku?

30. prosince 2009 v 22:22 | Janah
Teď už mají i Švédové dárky rozdány, tak jsem se jich mohla zeptat, kdo že jim je donesl. Ale byla jsem překvapená, protože jediné na čem se shodli bylo to, že je nenosí Ježíšek.

Ostatně mnoha Švédům připadá představa víceméně imaginárního kojence nadělujícího dárky poněkud zvláštní, ale ruce pryč od našeho Ježíška, obvzvlášť, když sami Švédové nemají v této otázce dostatečně jasno.



Skoro každý ve Švédsku vám na výše položenou otázku odpoví, že dárky nosí Tomten. Fajn. A jakže vypadá? A tady je kámen úrazu, mnohé mladé rodiny vám popíší Santu. Má červené oblečení s nezbytnou čepicí, je tlustší a jezdí se soby. Sice to je Santa, ale umíněně budou trvat na označení Tomten. A nebyli bychom ve Švédsku, aby neměli rovnost pohlaví, takže potkáváte i nějaké ty Santy v sukni, tedy vlastně Tomteny, nebo vlastně Tomtenky.

Přesně jako Santové se Tomtenové vyptávají dětí co chtějí k Vánocům, nikoli pod stromeček, ale do punčochy zavěšené pokud možno u krbu.

Ti starší a ti co dbají tradic vám popíšou Tomtena jako malého skřítka. Ten se ovšem dětí neptá na jejich přání, ten je sleduje a ví. Taky je poněkud plašší než oprsklý Santa a dárky nosí neviděn a požaduje za to sladkou rýžovou kaši, kterou děti 24.prosince dávají v misce na práh domu, aby skřítek přišel. Kaší někdy lákají i Santu, který, jak se zdá, jí také nepohrdne.

Aby to nebylo tak jednoduché v některých rodinách prý naděluje dárky vánoční kozel, jeden ze symbolů švédských Vánoc. V adventní době se s ním v jeho slaměné verzi setkáte na každém kroku.


A co čert nechtěl, někteří cizinci ho zaměnili za čerta a tvrdí, že dárky ve Švédsku nosí sám rohatý. Což ovšem není pravda. Když s rohy, tak kozlík.


Musím se ale přiznat, že ve svém okolí neznáme nikoho, komu by nosil dárky tenhle umečenec. Možná je to obyčej nějakého jiného kraje.

Dárky si Švédové rozbalují 25. prosince dopoledne, většinou v kruhu rodinném. Myslím, že švédským dětem je celkem jedno, kdo jim dárky přinesl, hlavně když je tam po nekonečně dlouhé noci najdou.

Všem svým čtenářům děkuji za přání a přeju šťastný a krásný nový rok, ve kterém se, doufám, budeme i nadále setkávat.

Vánoční přání se švédskými perníčky

24. prosince 2009 v 15:48 | Janah |  Recepty
Na tomhle perníkovém pečení je skvělé, že se perník nemusí uležet, konzumovat ho můžete hned, jak vychladne. Takže až vám doma dojdou ty krásně zdobené perníčky, co jsem viděla na vašich stránkách, je ideální doba vyzkoušet tento recept.

Pepparkakor till Jul ( Vánoční perníčky)


Potřebujete:
300g másla nebo margarínu
5dl cukru
1dl sirupu (používají řepný, ale možno nahradit javorovým, případně jiným, med nedoporučuji)
1lžíce skořice
1lžíce mletého zázvoru
1lžíce mletého hřebíčku
2lžíce skořice
1lžičku mletého kardamomu
1lžíce sody bicarbony
2dl vody
1 a 1/2 l mouky

Rozpusťte tuk společně s cukrem a sirupem, až se cukr rozpustí. Koření a sodu promíchejte s vodou, zalejte tukem s cukrem, přidejte mouku a vypracujte hladké těsto.

Zabalte ho do potravinářské folie a nechte několik hodin odležet v ledničce, ideálně přes noc.

Předehřejtete troubu na 225°C. Z těsta vyválejte tenký plát, ale mnohem tenčí než na naše české perníčky (asi jako na linecké), a vykrajujte tvary. Tady frčí srdíčka.
Přeneste na plech vyložený pečícím papírem, pečte uprostřed trouby asi 5 min. (doporučuji hlídat).

Nechte vychladnout, a můžete se do perníčků pustit. Dobrou chuť a voňavé Vánoce!


Děkuji všem za projevená přání, také přeji všem svým čtenářům a jejich rodinám krásné Vánoce. Jsem moc ráda, že vás mám, bez vás bych se v tom Švédsku asi zbláznila. :-)

Čtěte příště: A protože si Švédové dávají dárky až zítra, tak se sem také pokusím zaskočit a konečně vám prozradit, kdo že je ve Švédsku nosí.

Netradiční adventní kalendář 3

18. prosince 2009 v 22:00 | Janah |  Vejrárna
Řekli jste si o to, máte to mít. Dnes je na pořadu extra velká porce adventního kalendáře na místní radnici.

Zároveň jsou to také okna poslední, jelikož odjíždím domů. Bohužel ani nikdo z našich známých nebude trávit Vánoce v Örebru. Ale i tak se máte na co dívat, a pro co hlasovat. Po ukončení hlasování zveřejním, které okno vás nejvíce oslovilo.

Vybírat stále můžete ze všech oken, ankety najdete i u předchozích článků s adventními okny najdete je ZDE a TADY.

Protože je toho dnes požehnaně, skočíme do toho rovnýma nohama, aniž bych rozebírala, že jsem to kvůli vám fotila v - 15°C a ještě foukal vítr, a už vůbec nebudu mluvit o tom, jak mi padal sníh za krk a fotoaparát se mi lepil na ruce. Rovněž z úsporných důvodů vynechám líčení toho, jak jsem vůbec necítila ruce, a jak jsem doma musela požít větší množství grogu, než je lékaři doporučeno. :-D

Takže to přeskočím a pojďme hned k oknům:

9.12. Koukají se na vás všicni tři nebo jeden? Nesmíte tolik pít!


10.12. Mezinárodní rodinka (asi) Nebo že by Obamova, nevím...


11.12. Architektonický návrh? Autor se moc neodvázal, ale aspoň si můžeme říct "Dům". (Asi. Jeden dneska neví.)


12.12. Na směrovce je tam napsáno "Budoucnost". Takže vážení, prosím tudy :-).


13.12. Okno na sv.Lucii. Byla jsem tehdy v pokušení si na tu nádheru počkat. Ještě, že jsem to neudělala, byla bych dost zklamaná. Pracovně tomu říkám "Okenice".Jaká je v tom budoucnost netuším.


14.12. Mám trochu pocit, že umělec vycházel z knihy " A Jimmy šel za duhou" od Simmela, co myslíte?


15.12. Jedno z oken, na kterém v reálu nic nevidíte, jen jakési oranžové šmouhy, a pak doma ejhle, vyskočily na mne cvičenky!


16.12. Působí to na mne dojmem, že malíř začal seriózně- viz fáze měsíce vhorní části obrazu, ale pak se něco zvrtlo - Pohádal se s manželkou? Nechal u obrazu dítě bez dozoru? Co myslíte vy?


17.12. Lámu si hlavu s tím temným středem - je to černá díra vesmíru, je to jezero s kalnou vodou, je to stinná stráka lidské duše?


18.12. Poslední okno, které vy i já letos uvidíme. Pro někoho poetika, pro někoho mazanina. Nevím, vyberte si.


Opět můžete hlasovat a komentovat, obojí je vítáno. Vejrárna je tu pro vás.

Čekání na svatou Lucii

15. prosince 2009 v 0:26 | Janah |  Fotoreportáže
Možná znáte divadelní hru Čekání na Godota? Pro ty co ne, ve stručnosti načrtnu - hra je o čekání na Godota, všichni na něj stále čekají, hra se vleče, konce nemá.

Já jsem včera čekala na Lucii, na tu svatou. Hledala jsem jí podle světýlek, protože tady se ještě dnu sv.Lucie ještě jinak říká Svátek světel. Šla jsem tedy za nimi, nejprve na adventní trh, ale byl to jen stánek se solnými svíčkami, Lucie žádná.

Pak jsem zahlédla světla na nábřeží, ale bylo tam jen ticho, Lucie zatím ještě noci neupila, ani nemohla, protože tam nebyla.

Už už jsem zadoufala, když jsem u místního zámku uviděla shluk světel a světýlek. Ale nikde nikdo, natož Lucie, a už vůbec ne žádná svatá.

Zašla jsem ještě na náměstí (na všechna), nakoukla do kostelů (do všech) a zvědavě jsem pokukovala po všech světýlkách, co se pohybovala.

Zmrzlá a zoufalá jsem na konec zašla do obchůdku s uměním a tradičními řemesly. Tam jsem ji, tu chudinku letošní, našla - stála ve špinavém vyhaslém krbu, malá, tichá, nenápadná. Letos to byla jediná sv. Lucie, kterou jsem potkala.

Dopadla jsem jako v té hře v úvodu, však Godot po tom všem dlouhém čekání taky nepřišel.

______________________________________________________________________________
Poznámka pod čarou

Letos Örebro oslavu sv. Lucie úplně ignorovalo, jen v kostele byl koncert, ale ani tam sv.Lucie nebyla.Prošla jsem skutečně celé město dvakrát.Promrzla jsem na kost, ale žádné živé Lucie jsem nepotkala. Nesvítily ani svíčky kolem zámku jako loni, nic. Patrně byl problém v tom, že se svátek sešel s adventní nedělí, na radní a obyvatele už toho bylo moc najednou.

Musíte se tedy spokojit s fotografiemi z loňských oslav sv. Lucie
Snad to bude lepší příští rok.

Jak upéct Lucčiny kočky (Lussekatter)

12. prosince 2009 v 22:47 | Janah |  Recepty
Ať se v této době podívám na jakýkoliv blog, všude tam na mne vyskočí pečení. Kam se podívám, tam cukroví, koláč nebo buchta. Tak jsem se rozhodla, že nezůstanu pozadu, a také vám nějaké ty recepty nadělím.

Zítra se ve Švédsku slaví Lucie. Vím, že ji taky máme v kalendáři, ale tady je to svátek srovnatelný asi s naším Mikulášem. Pokud se chcete dozvědět víc, podívejte se na můj loňský článek o sv.Lucii (a nejen o ní) nebo si počkejte na pondělí na fotky z letošní oslavy.

Ke každému správnému svátku patří i nějaké typické jídlo a sv. Lucii to jsou Lucčiny kočky (Lussekatter).

Tady je na ně recept:

Lussekatter


Rozpis na cca 30ks

50g droždí, 150g másla nebo margarínu, 5dl mléka, 250g netučného tvarohu, 1/2 lžč soli, 2dl cukru, 1g šafránu, 1 vejce+ vejce na potření,1a 1/2dl rozinek, 16 -17 dl mouky(hladké nebo polohrubé, tady to nedělí)

Rozdrobte droždí do misky, v kastrůlku rozehřejte máslo, zalijte mlékem, počkejte až teplota dosáhne 37°C, (v originále píší - dokud nedosáhne teploty prstů, tedy 37°C)

Do misky s droždím nalejte trochu mléka s máslem a nechte odpočívat.

Mezitím vložte do hnětací mísy tvaroh, sůl, cukr a šafrán, promíchejte spolu s vejcem a většinou rozinek. Zalijte zbytkem mléka s máslem, opět promíchejte.

Přidejte kvásek a většinu mouky (část použijte na pomoučnění válu). Mouku přidávejte postupně. Zpracovávejte tak dlouho dokud nebude těsto hladké a vláčné a nebude se lepit na mísu (v originále - dokud se nepustí stěny mísy).

Posypte těsto troškou mouky a přikryjte utěrkou a vyčkejte dokud těsto nezdvojnásobí svůj objem, což trvá asi 45-60min.

Zpracovávejte těsto ještě chvíli v míse, a poté ho vyklopte na pomoučněný vál. Ještě chvíli těsto prohněťte na vále, pak z něj vyválejte válec, který rozdělíte na 30 stejných dílů.Vytvořte z těsta zatočená "S" nebo "8"(viz obrázek) pozn. u nás se tak někdy tvarují velikonoční jidáše. Na začátek a konec vložte po rozince.

Položte na vymaštěný plech nebo použijte pečící papír.Přikryjte utěrkou, nechte opět kynout asi 30-40 min do zdvojnásobení objemu.

Potřete vejcem.(v orig. poštětcujte, pokartáčujte vejcem) a pečte v troubě rozehřáté na 200-225°C po dobu asi 15-20 min.

Nechte dobře vychladnout.


Smaklig måltid! (Dobrou chuť!)







Prasečí chřipka ve Švédsku

11. prosince 2009 v 20:30 | Janah |  Tady a teď
Vím, že tohle není zrovna vánoční téma, ale rozhodně je ve Švédsku stále aktuální.A slibuji, že je to poslední nevánoční téma až do Vánoc.

Možná jste už četli v našem tisku, že ve Švédsku zemřeli na očkování čtyři lidé. Pravda, všichni byli starší nabo nemocní, ale nebýt očkování mohli by tu nejspíš být ještě s námi.

Čekali jsme tedy odpor proti očkování, případně jeho úplné zamítnutí, nebo alespoň pozastavení. Nic z toho se ale nedělo. Lidé se dál chodili na vyzvání očkovat, jen se pozornost obrátila od starých lidí k dětem, že prý teď jsou spíš ony v té rizikové skupině.

Mně osobně velmi děsí to, že k očkování byly vyzvány i těhotné ženy od třetího měsíce těhotenství! Jsou dokonce zařazeny do rizikových skupin a dostávají očkování přednostně.

Povinně byli očkováni všichni ve zdravotnictví, v obraně a policejní složky. Také všichni chronicky nemocní lidé a pacienti v nemocnici. V této vlně byl také očkován princeznin snoubenec Daniel Westling, který letos prodělal transplantaci ledviny.

Každý z okolí koho známe, měl po očkování problémy. Všichni do jednoho museli zůstat po očkování několik dní doma na nemocenské. Mnoho z nich i poté bolela hlava nebo ruka, a museli dál navštěvovat lékaře. Přesto na očkování dál chodí jejich rodinní příslušníci.

Hlavním důvodem je asi neotřesitelná až naivní důvěra v úřady a v jejich nařízení. "Když úřady říkají, že je to dobré, tak už si to nebudu přebírat svým rozumem," tím se průměrní Švédi poměrně často řídí, a nejenom při očkování.

Známe samozřejmě i takové, kteří, stejně jako my, očkování odmítli. Jejich argumenty jsou známé a stejné jako u všech odpůrců očkování po celém světě, tak není třeba je tu vypisovat, ale mimo jiné nalézají pádný důvod v tom, že virem se nakazilo ve Švédsku přes 1800 lidí, ale zemřeli jenom dva, kdežto na následky očkování čtyři.

Oficiální místa stále vyšetřují, zda bylo očkování důvodem úmrtí či něco jiného, a budou nejspíš vyšetřovat až do konce očkování, nebo brzy přijdou na to, že očkování nemělo vliv.

Docela mě překvapila královská rodina, která prohlásila, že očkování je jistě důležité, ale teď bohužel všichni odjíždí, tak se dají očkovat, jak jen to bude možné. Do dneška to patrně možné nebylo...

Netradiční adventní kalendář 2

8. prosince 2009 v 20:57 | Janah |  Vejrárna
Než vám dnes podruhé nabídnu okna adventního kalendáře k posouzení, můžete se mnou nahlédnout do vánoční výlohy obchodu pro dům a byt.


Při pozorném zkoumání jsem také zjistila, proč jsou okna kalendáře tak netradičně pojata. Letošní téma totiž zní "Budoucnost".

Švédští umělci asi nejsou příliš optimističtí, když toto téma uchopili, tak jak uchopili. Jedna katastrofa za druhou. Na hlavy radních, kteří toto téma vybrali, se snesla už nejedna kritika. Ale myslím, že jsou v tom i trochu nevinně, umělci taky mohli tohle téma zpracovat nějak víc adventně.

Stalo se, a nedá se už odestát, ale místní obyvatelé považují letošní kalendář za skvrnu na svém krásném městě a notně se na mě škaredí, když okna fotím, neboť si myslí, že je chci skandalizovat. (To abyste taky věděli, jakému nebezpečí se kvůli vám vystavuji. :-))

Pojďme se tedy zase podívat na jednotlivá okna. Okno ze 4.12. Mohlo by to být i optimistické, kdyby se doktoři netvářili, jako když jim právě někdo zůstal na stole...



Okno z 5.12. To může být cokoli, od vzoru na ubruse po umělecké vyjádření DNA. Jestli vás někoho napadne, co by to mohlo být, uveďte to prosím v komentářích.



Advetní okénko z 6.12. Pracovně jsem ho pojmenovala "Vybouchlá hlava". To je skoro vánoční téma, neboť mnoho hospodyněk má o vánočním čase pocit, že se jim hlava rozletí na kusy:-).



Okno ze 7.12. Dnešní vrchol umění, musela jsem ho docela usilovně hledat, protože jsem ho neustále přehlížela, jelikož jsem se domnívala, že je to špinavé okno. Po objevu, že je to umění, jsem zajásala, mám takových doma hned několik!




Poslední okno, z dnešního dne 8.12. trochu napravilo reputaci zdejším umělcům, alespoň v mých očích. Povodeň není veselá, ale obraz alespoň nese stopy nějakých postav. Trochu mě znervózňuje žena v popředí, která odevzdaně sedí a hledí do hlubin.To není můj styl řešení problémů, ale třeba už je na nějaké řešení pozdě???

Každopádně se mi tento obraz z druhé dávky líbí nejvíc. A který vám? Hlasujte v anketě nebo napište komentář. Nejlépe obojí.

Další obrazy budou následovat nejspíš v neděli, opět v naší vaší Vejrárně.

Netradiční adventní kalendář

3. prosince 2009 v 21:57 | Janah |  Vejrárna
Zavedla jsem novou rubriku Vejrárna, odvozeno od slova vejtrat. Myslím, že k dnešním fotkám se tento název více než hodí.

V Örebru totiž nemáme takový ten klasický vánoční strom na náměstí, jako stojí ve většině českých měst, máme tu prý světový unikát - adventní kalendář v oknech radnice.

Než se k němu dostanu, tak nabízím ukázku klasické výzdoby. Svíčky tu na pěší zóně svítí den co den (ty elektrické pochopitelně také).


Každý den, od prvního do čtyřiadvacátého prosince, se po 17. hodině rozsvítí jedno okno radnice, a v něm se objeví dílo nějakého švédského umělce. Každé okno (tedy každé umělecké dílo) sponzoruje nějaká firma.

Protože je dnes 3. prosince, a protože jsem (obětavě) vyšla fotit po 17. hodině, mohu vám zprostředkovat první tři obrázky (okna).

1.12. první okno. Nevím jak motiv souvisí s Vánocemi, ale umělci se meze nekladou.


2.12.druhé okno. To není špatná fotka, to je umělecké dílo!


3.12.třetí a zatím poslední okno, to mě oslovilo nejvíc, ale taky nejhůř se fotilo. A vůbec, zkuste si někdy fotit potmě prosvícený obraz...


Další okna opět očekávejte ve vaší Vejrárně. Již brzy. :-)