Únor 2009

Upad jsem s ní na ledu

20. února 2009 v 1:22 | Janah
Ne, že by Švédi na ledu nějak nadprůměrně padali, to spíš my, poté, co jsme spatřili švédské brusle.



V mládí jsem mívala sjezdoběžky- sjezdové lyže s běžkovým vázáním, tohle mi zase připomíná brusloběžky-patu na bruslích máte většinou volnou(lze nastavit), boty se nasazují do "vázání". Takhle to vypadá bez bot.

Brusle se dají, včetně bot, půjčit ve stánku přímo u jezera. Samozřejmě neplatíte žádnou vratnou zálohu! Přece je jasné, že jim je vrátíte. Přitom cena nových brusloběžek se pohybuje kolem 2000SEK.


Na buslích tu ujíždějí staří, mladí. Někdy je to jen taková rodinná nedělní procházka na bruslích-




- ale někdo to bere vážně, jako sportovní trénink. To pak většinou přijdou na řadu hůlky, což pocit podobnosti s běžkami ještě posílí.



Ale nemusíte být odkázáni jenom na vratké brusle, můžete zvolit něco stabilnějšího a elegantnějšího.




Na úpravu ledové jezerní magistrály používají tenhle pluh. Vsadím se, že na zimních MS tohle ještě neviděli.



Děti si svoji dráhu vyčistí samy, ty k tomu žádnou techniku nepotřebují.



A kdo vlastně říká, že přes jezero se dostanete jenom na bruslích?




Jo, jo o víkendu je teď na jezeře rušno.





Však taky led podle toho vypadá - jako velký abstraktní obraz. Pozorně se dívejte, v obrazu je schovaná i podoba místní jezerní příšery, kterou jsme přejmenovali na Amálku. Tím se tato fotografie stává naprosto unikátní!




Po sportu je čas na odpočinek a občestvení. Piknikové stoly sice osaměly,...




...zato u ohýnků je teď plno.




Taky není od věci v klidu se pokochat okolní krajinou.



A pak je pomalu čas jet domů, a jak jinak než na kole?
(Viz také můj předchozí článek o cyklistice.)


Z kola se také ještě můžete potěšit romantickým zimním západem slunce...


...a skálopevně se rozhodnout, že za týden si to zase užijete!




Čtěte příště: Čím Švédi hřeší? Drogami sexem, alkoholem? A v čem jede Amálka, místní jezerní příšera?

Sám na kolo usedám

3. února 2009 v 17:23 | Janah
Možná vám to připadá zvláštní, psát na začátku února o jezdění na kole, to je přeci typicky jarní záležitost, ne? Ovšem, ale v Čechách, ne tak ve Švédsku.


Tady je ježdění na kole celoroční záležitost - společně s výzvou, abychom přezuli auto na zimní pneumatiky, nám přišel letáček, který totéž doporučoval provést i s naším kolem!




Kolo tady všicni využívají k běžným pochůzkám nebo spíše k pojížďkám. Jezdí na něm do práce, do školy, do obchodů, do posiloven i do kina. Jezdí na něm staří, mladí, děti. Vše je uzpůsobeno tak, aby cesta na kole byla pohodlnější a rychlejší než autem.

Jenom v Örebru je na 180km cyklistických stezek, a to se do toho nepočítají výletní okruhy. Pokud cyklostezka přetíná silnici, jsou na ní semafory na tlačítka, podobně jako mají chodci. Před všemi veřejnými budovami, obchody a v centru města jsou rozlehlá parkoviště pro kola. Každý bytový dům má svoji vlastní "kolárnu".

Kola se tu zamykají kovovou tyčkou, která se vsune mezi dráty zadního kola, celé zamknuté zařízení je na pevno namontované na kole , je (skoro) kruh a nazýváme ho medvědí past. S jiným zamčením se vůbec neobtěžují, takže jsme tu ze začátku způsobili senzaci, když jsme kolo zamykali medvědí pastí, a navíc ještě fortelným kovovým lankem uzamkli k zábradlí. Sice se tu už prý také kola kradou, ale zatím ani neznáme nikoho z okolí, komu by se to stalo.


Jako příklad možného nebezpečí krádeže kola poslouží naše známá, která měla kolo zamčené pouze medvědí pastí dva roky před hotelem, zatím co byla v USA. Podotýkám, že stačí zadní kolo bicyklu nadzvednout a někam kolo odtlačit a tyčku medvědí pasti nebude jistě těžké překonat. Kolo také bylo zánovní a žádný šunt.



Protože Švédi kolo využívají každodenně mají na něm spousty vychytávek - různé košíky na řidítkách nebo na nosiči, brašny, síťky na zadních kolech dámských kol, aby se jim nezachytila do kola široká sukně (velmi důležité, když jedete do divadla nebo na ples) a v neposlední řadě například dynamo zadudované uprostřed kola bicyklu ("obaluje" hřídel ).

Samozřejmě tu nejvíce používají tak zvaná městská kola. Nejsou úplně jako naše silniční ani jako tracková kola, nejspíš něco mezi tím. Tracková kola a horská kola se tu prodávají také, ale v daleko menší míře. Na terén v okolí jezer městská kola bohatě postačí, i když na výlety Švédové zásadně vyrážejí na sportovních kolech ať jedou, kam jedou.
Na výletech po místní rovinaté krajině ( sem tam sice kopeček je, ale proti Liberci...) tak potkáváme nabušence na super horských kolech se super výbavou, včetně přileb a oblečků, a baví nás, jak se diví, jak jsme se tam na našich kolech ocitli. My to bereme jakože si jdeme zajezdit na kole. Připomínám, že nejvyšší namořská výška v okolí je něco přes 60 metrů!



Na kolech také Švédi vyrážejí na sportovní akce, do posilovny, do bazénu. Přijde mi ale dost legrační, když přijedou k posilovně na kole, vylezou na rotoped a po hodině šlapání zase odjedou na kole domů. Ale proti gustu... :-)
Také jezdí na kole bruslit na jezero. To ovšem obdivuji, protože mě by museli z toho kola doma odsekat nebo rozmrazit letlampou. Ale Švédové neponechají doma kola ani v -15°C. Jen už pak nejezdí starší lidé, které tu jinak na kole běžně potkáte. Jak jsme se ale dozvěděli, je to jen kvúli tomu, že se bojí, že by na to ledu upadli!!!



Tak si vemte ze Švédů příklad a hajdy na kolo!




Čtěte příště: Příště toho moc nenačtete, jelikož vás čeká fotoreportáž ze zimního jezera. Senzace - unikátní fotka Amálky (místní jezerní překřtěná příšera). Exkluzivně pouze na tomto blogu! Nepropásněte!