Chtěl bych mít chaloupku bílou ve stráni...

15. května 2013 v 12:19 | Janah
No, bílých chaloupek tu moc není, natož ve stráni, ale nějakou tu klasicky červenou chaloupku v rovině byste tu snad nalézt mohli.

Švédi jsou totiž národ stěhovavý - v místě, kde bydlíme jenom pět let, jsme beznadějnými starousedlíky a neuplyne měsíc, aby se někdo nestěhoval do domu nebo z domu.

Většina stěhování se tu odehrává pod "patronací" nějaké realitní kanceláře. řekla bych, že se tak prodá minimálně 90% všech nemovitostí. Stačí se jí podívat na stránky hemmnet.se a uvidíte sami. Výhodou je, že realitní kanceláře tu musí uvést roční náklady na provoz domu, upozornit na jeho "slabá" místa, a navíc máte stoprocentní jistotu, že dům je skutečný nezadlužený a majitel je ten, kdo s vámi posléze přes realitku jedná.


To samozřejmě realitkám nebrání popisovat některé záležitosti kolem domu, řekněme, poněkud eufemisticky - takže například až na místě jsme zjistili, že výborná dopravní dostupnost znamená, že vám přes pozemek vedou koleje a nádraží máte hned za kurníkem (mimochodem, bylo též k prodeji!) nebo, že skvělá infrastruktura je zajištěna hlavně blízkostí papíren a nedalekého vězení. Ale to byl samozřejmě extrém.

Přesto, že vám realitky o nemovitosti a jejím stavu musí říct pravdu, všeobecně se tu doporučuje najmout si odborníka na nemovitosti, který vám dům důkladně projde a sdělí vám, jaké investice do domu vás čekají, tedy například jak dlouho vám vydrží střecha, podlahy, potrubí a podobně. Pokud jsou nějaké inovace neodkladné, vypočítá vám i jejich finanční náročnost.

Kolem typů nemovitostí je to tady docela zajímavé - pronajmout nebo koupit si tu byt je skoro nemožné, protože většina bytů je v družstevním vlastnictví, které ale funguje trochu jinak než u nás. Navíc na začátku se skládá docela vysoká "jistina", kterou Švédům rozpustí v "nájmu", ale nikoli cizincům, takže ji musíte až na výjimky složit celou a stejně pak byt není bezvýhradně váš, jak je to u družstevních bytů v ČR. Z toho samého důvodu se tu téměř neprodávají činžovní domy. Družstevní jsou tu i celé čtvrti domů a fungují na úplně stejném principu - pro místní je to výhoda dostupného bydlení, ale cizinec (nemající trvalé bydliště ve Švédsku) nemá šanci.

Na investice nebo na bydlení pro cizince pak zbývají domy a chaty nebo letní domy. Stylem pokus omyl, jsme zjistili, že nejžádanější jsou domy na jihu (čím víc na sever, tím jsou levnější), ve městě nebo nejvýš na jeho okraji - se zajímavým zdůvodněním - není tam v zimě tma (jako někde na samotě u lesa). Nejlepší chaty a letní domy také nejsou na samotě, ale v kolonii a ideálně u nějaké vodní plochy. Na velikosti pozemku kupodivu až tolik nezáleží. (To je další překvapivá věc - kolik domů je tu malých a s malými pozemky, při té rozloze, co tu mají).
Jistě nemusí to být vaše představa ideálního domu, takže jistě že tu najdete i domy na samotě s obrovskými pozemky (většinou farmy), ale pokud dům budete chtít jednou prodat, můžete mít problém.


Cizinci, co tu poměrně často kupují nemovitosti, jsou německé národnosti. V jednom městečku nedaleko Örebra tu vzniká jakási německá kolonie, protože tam žije jedna Němka provdaná za Švéda, a ta tak městečko na svém blogu vychválila, že způsobila, že už tři její krajané si v oblasti zakoupili dům, nejméně v jednom případě dokonce "naslepo" - tedy vůbec se na místě nebyli podívat!

No a já tady vychvaluju a vychvaluju a nic :-) Tak kdo z vás si tu plánuje koupit nemovitost?
Počet komentářů: 28
 

Veselé Velikonoce! Glad påsk!

30. března 2013 v 16:00 | Janah
O oslavách švédských Velikonoc jsem tu psala už několikrát, a svoji případnou zvědavost můžete ukojit například zde. Dodržím ale tradici přání s receptem, a jeden velikonoční vám dnes nabídnu.

Ale nejdřív si, tak jako angličané, pojďme popovídat o počasí - vím, že se vzhledem k počasí, které vládne v Česku vystavuji nebezpečí zavržení tohoto blogu, ale už třetí týden nám tu dennodenně svítí sluníčko, a já už jsem z toho unavená a bolí mě oči. Ne, že bych chtěla sníh, ale zapršet by mohlo - hrozně se tu práší. A jestli se domníváte, že sluníčko popostrčilo přírodu a všude tu vládne zeleň, tak to jste na omylu - vzhledem k jasnému počasí tu v noci hodně mrzne - mínus deset, to je taková průměrná teplota. Všude ještě leží sníh a ve městě jeho škaredé zbytky. Vítr zvedá prach a odpadky, nemá smysl mýt auto nebo okna... Třeba vás to utěší. Nebo ne, a v tom případě se pusťte do přípravy tohoto velikonočního receptu.


Recept je to prostinký, ale nabízím vám ho, jelikož je letošním velikonočním číslem jedna a zveřejnil ho snad každý švédský časopis.

Velikonoční skořápky s míchanicí a krevetami
2lž másla
8 vajec
4lž mléka
3lž nasekané pažitky
špetka soli

12-16 ks vyloupaných krevet
2lž jemně sekaného kopru
skořápky od vajíček

Na pánvi rozpusťte máslo, vidličkou prošlehejte vece s mlékem a solí, přidejte pažitku. Nalijte vejce na pánev, a míchejte ode dna, dokud nebudou krémová. Míchanými vejci naplňte vymyté skořápky a navrch obložte krevetami smíchanými s koprem.

Toť vše.

Přeji vám krásné Velikonoce a v brzké době změnu počasí k lepšímu.
Počet komentářů: 32

Surströmming - delikatesa nebo biologická zbraň?

26. února 2013 v 15:02 | Janah |  Vejrárna
Surströmming jsou vlastně zkvašení sledi v plechovce. Tak proč ten divný nadpis, u něčeho tak normálně nudného, ptáte se asi, ale nebojte, hned vám poskytnu vysvětlení.

Vše začalo někdy ve 14. století, kdy se král Gustav I.Vasa nějak nepohodl s hanzovním městem Lübeck, které dodávalo do Švédska sůl. Švédi tedy byli postaveni před otázku, jak sledě uchovávat bez použití soli a zvolili fermentaci. A pak se nějak stalo, že to Švédům zachutnalo, a tak se tradice v podstatě shnilých sleďů uchovala až dodnes.

Velkým mínusem této lahůdky je jeho vůně, no ono se to vůbec vůní nazvat nedá, řekněme raději pach, nebo ještě lépe strašný smrad! Ale opravdu hrozný. Na internetu tu koluje spoustu veselých historek, jak si někdo otevřel plechovku se zkvašenými sledi, a zničil si oblečení. Nejvíc se mi líbí příhoda o tom, jak švédský hokejový tým zničil těmito rybkami své i soupeřovy dresy a zápas v důsledku zápachu musel být odložen, dresy zlikvidovány, škody nedozírné.


Osobně jsem sledě neochutnala, a upřímně po tom ani nějak zvlášť netoužím, protože jsem je jednou cítila, a to mi bohatě stačilo. Byli jste někdy u moře, a našli na břehu vyvrhnutou mrtvou rybu, co tam zrála aspoň den na slunci? Tak to je ono! Ale ještě trochu umocněné a koncentrované. A další věc, co mě od požití této delikatesy odrazuje, je to, že následující týden po konzumaci páchnete jako pravý mořský vlk ze škuneru (a to nemám teď namysli rum). Že to příliš neladí s voňavkou od Diora nemusím, myslím, zdůrazňovat.

Pokud Švédi surströmming jedí, činí tak většinou v srpnu a v září, kdy se do obchodů dostává nová várka na jaře nalovených a naložených sleďů. Tradičně se pojídá mandlovými brambůrkami, a s cibulí, k tomu ještě přikusují chléb. Zapíjí se kořalkou. Zvyklostně se konzerva neotvírá doma, ale někde venku, nejčastěji tedy na chatě či na lodi, prostě na čerstvém vzduchu.

Jsou ale místa kam s konzervou fermentovaných rybiček v vstoupit nesmíte - například do letadla. Zkvašené rybky mají zákaz vstupu nejen na palubu, ale i do zavazadlového prostoru. Je to i proto, že sledi v plechovce nadále kvasí, a plechovka by mohla v důsledku toho vybouchnout. Výbuch samotný by až tak problematický nebyl, ale umíte si představit ty následky na oblečení, zavazadlech,... a já sama si myslím, že pokud by to pilot neučinil sám dobrovolně, posádka a cestující by ho jistě donutili k nouzovému přistání.

Také my máme ve smlouvě k používání bytu dodatek, že zde nebudeme lahůdkové rybky konzumovat. Všichni to naštěstí dodržují (ono by případné vystopování pachatele přestupku bylo jednoduché). Tím lze také odpovědět na otázku jednoho mého čtenáře, totiž kde se na internetu dají surströmming koupit - odpověď zní nikde, protože nesmí do letadla a většina expedičních firem se také této "biologické zbrani" z dálky vyhýbá.

Takže pokud chcete tuto lahůdku ochutnat nezbude vám, než se na sklonku léta vypravit do Švédska. Je zajímavé, že Švédi této dobrůtce neholdují až tak jak si představujeme, a zkvašení sledi se pomalu stávají spíše nostalgickou vzpomínkou na mládí starší generace. Velmi často se jimi krmí cizinci, kteří prostě TY SURSTRÖMMING chtějí mermomocí zkusit. Ve valné většině případů, zůstane u jedné ochutnávky.

A co vy? Chtěli byste shnilé sledě ochutnat?

Aktualizace: Zapátrala jsem na webu hlouběji, a přece jenom jsem objevila jednoho odvážného německého online prodejce. Takže pokud chcete surströmming ochutnat klikněte sem. Za necelých 10 EUR mohou být vaše. Výrobce je ovšem nejistý.
Počet komentářů: 29

Další články

Kam dál