Pro občanku do banky???

Pátek v 14:50 | Janah |  Vejrárna
Po třech letech strávených ve Švédsku jsme pomalu začali postrádat nějaký průkaz, který by potvrdil to, že ve Švédsku skutečně žijeme. Nějakou dobu se to bez švédského občanského průkazu dalo vydržet - jsme občané EU a platí nám zde český pas, řidičský průkaz, a koneckonců i občanský průkaz, ale...
Každý, kdo přijde žít, pracovat do Švédska, dostane od místních úřadů nové rodné číslo, tady se nazývá číslem osobním, a přestože vychází z data narození, liší se od toho našeho posledním čtyřčíslím, a u žen je z něj odstraněna + 50 u měsíce narození (mimochodem, tomu, že mám 51 místo měsíce narození se tady moc divili a musela jsem to znovu a znovu vysvětlovat). Švédské rodné číslo vám přijde poštou, ale získaným dopisem se nikde nemůžete prokazovat.

Poprvé jsme narazili, když jsme si v obchodě chtěli zařídit "samoskenování" nákupu ( více v článku Udělej si sám), tam to bez švédského průkazu nešlo. Obtíže jsme měli i při získávání prodloužené záruky na kolo, s různými soutěžemi v obchodech, ale o pořízení švédského OP definitivně rozhodla nemožnost pořídit si lepší a výhodnější tarif na mobil.



Pozeptali jsme se tedy personálního, jak máme postupovat. Jaké bylo naše překvapení, když nás poslal do banky! Nejdřív jsme to považovali za jazykové nedorozumění, ale trval na svém - "Běžte do banky". S velkou nedůvěrou jsme tedy šli, ale pořád jsme čekali, že někdo vykřikne: "Apríl!", nebo že vypukne v hurónský řehot. Nestalo se, dostali jsme žádost k vyplnění, přiložili fotografie a byli jsme ubezpečeni, že se nám ozvou. Asi za tři týdny jsme dostali dopis od banky, že si pro své občanky máme přijít. Až do vyzvednutí jsem se bála, že nám předají nějaký jiný průkaz, třeba čestného člena střádalů nebo tak něco, ale získali jsme švédské OP, i když pro nás s poněkud netradičním vzhledem - čekali byste, že na občance budete mít logo banky? Takhle podobně naše OP vypadá.


Pak jsme se dozvěděli, že dříve ještě vydávala OP i pošta, pak na nich zase bylo logo pošty. V současné době švédské občanské průkazy vydávají tři instituce: finanční úřad, některé z bank a policie. Každý průkaz vypadá jinak, liší se i občanky jednotlivých bank, věk pro vydání a podobně, ale zapsáni jsme všichni v jednom registru, snad.

Je zajímavé, že ani každý Švéd nemá občanku, většina hodně cestuje, a tak si vystačí s pasem, případně s řidičským průkazem. Situace je kolem identifikačních průkazů značně nepřehledná, možná i proto, že v roce 2009 došlo k výrazným změnám a zásady pro vydávání OP se ještě stále "dolaďují".

Tak až příště půjdete do své banky, tak se tam poptejte, zda by vám nevydali třeba pas!
Počet komentářů: 19
 

Ošemetná slova ve švédštině

13. ledna 2012 v 21:16 | Janah
Není ještě tak daleko od Silvestra, jak by se mohlo zdát, a tak jsem se rozhodla napsat zase trošku odlehčenější, rozvernější článek, i když tentokrát nebudu fabulovat, tak jako v článku o SPZ.
Tentokrát se budu držet skutečnosti, jakkoli se vám to nebude zdát.

Seznamování s novým jazykem vždy přináší svá úskalí, a také často také poznání, že stejné slovo nemusí mít stejný význam. Začněme se slůvkem "tak", v češtině tak hojně používaném. Ve švédštině (psáno "tack") toto slovo znamená děkuji (podle kontextu někdy i prosím), pokud nějaký Švéd poslouchá český rozhovor, musí zákonitě dojít k závěru, jaký jsme to my zdvořilý národ - děkujeme si v každé druhé větě. Já tady patřím za slušňáka - podivína, běžně totiž děkuji svému psovi! -"TAK je hodný pejsek! TAK je k noze..."

Pak jsou slova, která vám jaksi váznou v hrdle, ale používat je musíte, protože v daném jazyce znamenají něco jiného. Mezi taková patří slova "kurva" a "ser" . První zde znamená křivku nebo zatáčku (ostatně jako v mnoha další jazycích, nevím proč zrovna nám tohle slovo divně zatočilo) a slůvko "ser" znamená vidím (vidíš, vidíte). Takže vidíte, že použití se rovněž nevyhnu.

leden 2012

Někdy pro vás znalost jiného cizího jazyka může být pomocí, někdy to funguje spíše naopak. V angličtině znamená slovo "swim" plavat. Ve švédštině ovšem "svimma" znamená omdlít. Víc jak půl roku jsem šokovaným Švédům tvrdila, že ráda omdlívám, ale bohužel to nedělám tak často, jak bych chtěla.

S podobnou zkušeností se tu setkáte u nevinného slůvka "kiss". Znáte tu starou hudební skupinu stejného jména, co budila pohoršení? Dnes toto slovo vzbudí pohoršení podruhé, protože, ač v půlce světa znamená "líbat", tady z nějakého nejasného důvodu zmutovalo v "čůrat". Ještě ke všemu se to i stejně vyslovuje. Líbat se tady oproti tomu píše "kyss" a vyslovuje "čys" . Věřte mi, že si vždy dlouho ve slovníku ověřuji než někoho políbím.

park leden 2012

A blížíme se k závěru, k slovu nejošemetnějšímu, nebála bych se napsat až zákeřnému. Je jím nenápadné citoslovce "kuk". Protože citoslovce nebývají to první, co se v cizím jazyce učíte, a bez čeho byste se neobešli, rovná se pak použití tohoto slovíčka výbuchu pumy. Slůvko totiž znamená "penis" ale nikoli doslova, spíš jako slůvko začínající v češtině na "č", prostě tu jeho vulgární variantu (doufám, že už jste všichni pochopili, protože už jsem z toho zpocená jak myš, kdyby přece ne, je to slovo hodně podobné slovu "čumák", ale víc už ze mne nedostanete).
Tak se stalo, že ke známým přijela na návštěvu česká babička. Ráno vstala a vyšla se protáhnout na prosluněný balkón, když na vedlejším, zahlédla malé sousedovic dítko. Dítko to bylo milé, a tak se vstřícně usmálo. Babička, jazyka neznalá, chtěla dítě povzbudit a laškovně zakřičela, aby jí bylo slyšet až na druhý balkón - "Kuk, kuk, kuky kuk!" Udiveně pak babička sledovala, jak rozhořčená maminka dítě odtáhla z balkonu. Babička si cosi pomyslela o studených namyšlených Švédech, a co si myslela sousedka o Češích můžeme si teď už snadno domyslet.
Tak vznikají nedorozumění mezi národy!
Počet komentářů: 41

Obyčejný švédský Štědrý den

23. prosince 2011 v 21:19 | Janah |  Tradice
Když jsem v roce 2009 psala článek Kdo nosí dárky ve Švédsku?, tak jsem ještě ve vánočních tradicích Švédů tápala. Upřímně, trochu tápu dodnes, ale díky lepší jazykové vybavenosti vám dnes mohu popsat Štědrý den, tak jak probíhá v jedné rodině našich přátel.

Ráno 24.12. se na švédské poměry vstává hodně pozdě, asi v devět hodin. V punčochách nad krbem už visí pro děti malé dárečky, které si mohou hned rozbalit, aby nemusely čekat až do pozdního odpoledne. Stromeček už je nastrojený od předešlého dne, a dokonce pod ním už leží některé dárky a celá rodina odhaduje, co by v nich asi tak mohlo být, ale ještě není čas je vybalit.
Všichni se trochu nasnídají, nejí se nic speciálně vánočního, každý si dá, co má rád. Po snídani se začne připravovat oběd a probíhají také přípravy na večerní hody. K obědu se podává něco lehčího, například jenom nějaká polévka. Po obědě se jdou dospělí na chvíli natáhnout, děti se zabaví hrou s novými hračkami. Pokud je hezky, vydají se všichni na procházku.


A je tu čas na voňavou kávu se švédskými perníčky, dospělí si rozproudí krev nějakým kvalitním alkoholem. Pak si někdo z dospělých mužů "náhle vzpomene", že si zapomněl koupit noviny a časopisy a vyrazí si je opatřit. Ve skutečnosti se ale jde převléknout za Tomtena, skřítka. Při cestě nesmí zapomenout "vyjíst" rýžovou kaši, co pro něj byla na prahu domu připravena. Pak tedy do domácnosti vstoupí Tomten, jaká škoda, že ho tatínek zase propásl. Tomten se zeptá, jestli jsou v domě nějaké hodné děti - ano, ano vždycky všechny byly hodné, přikyvují. Tomten tedy z velkého pytle vyjme pro děti hlavní, velké dárky. Chvíli posedí, vypije svařené víno, pohovoří o počasí, a pak se odporoučí s tím, že musí už jít, práce je mnoho, všechny děti snad byly hodné. Po chvíli se vrátí tatínek s den starými novinami, a je politován, že Tomtena nespatřil. Všichni si vybalí své dárky. (Když jsem Švédy informovala, že u nás se dárky vybalují až po večeři, kdy si dědeček dvakrát přidá kostnatého kapra, označili to za mučení dětí od útlého věku.)

Někdy tou dobou začínají v televizi Disneyho kreslené pohádky, zvláště oblíbený a pokaždé znovu vysílaný Kačer Donald (pokud jsem nepopletla překlad). Teprve potom přichází čas na večeři. Tradičně se jí vánoční šunka, většinou potřená speciální hořčicí dle receptu předků a posléze grilovaná, nesmí chybět nějaké ryby, nejčastěji jsou to sledi doma naložení nebo Janssonovo potěšení, což jsou brambory zapečené se sardelemi (kupodivu je to docela dobré).

Po večeři se hrají hry, sleduje televize, a pak se jde do hajan, zítra přijdou na návštěvu příbuzní.
Na půlnoční se už dnes nechodí, kostel navštěvují Švédi buď dopoledne nebo po obědě, liší se to kostel od kostela.


A já vám, všem svým čtenářům, také přeji pohodové a klidné Vánoce. Učiním tak prostřednictvím skupiny ABBA, která sice přeje hezký nový rok, ale na pozadí vánočních švédských pohlednic. God Jul!

Počet komentářů: 35

Další články

Kam dál